Celá nadšená jsem očekávala tento týden, jelikož je to pár dnů, co jsem dopsala kapitolu o Suezu do své knihy. Možná jsem očekávala, že by mi tato zkušenost mohla pomoci se šifrou, ale kde že.
Menší vzdělávací okénko: teorie šprajcnuté lodi pracuje s tím, že se velké nákladní lodě zašprajcnou při průjezdu Suezským průplavem. Stačí najet na mělčinu, prudce zatočit nebo mít poruchu a takto velká loď blokuje průplav. Většinou trvá týdny než se podaří takhle zašprajcnutou loď “odšprajcnout”. (Tohle je horší než jazykolam). Pořadatelé skautského borce tak správně pochopili, že loď jako rychlost musí počkat až po Suezu.
Je dobře, že v tuto chvíli nikdo z nás nemá rychlost putování loď, jelikož bychom tam byli všichni šprajcnutí. Jak se tedy nezaseknout na úkolech?
Osobně jsem se zašprajcla na úkolu mlsání. Nechybí mi to, ale jako Cukřík jsem nově bez “přidaného” cukru. To by nebyl problém, kdybych nedostala domácí nanuky, které na mě čekají po konci výzvy. Pak se na trhu objevila nová verze banánů v čokoládě a tak mi nezbývalo nic, než ochutnávat očima. Držím se, ale jak dlouho zůstanu zašprajcnutá v tomto módu: zvládnu to, ale okusovat okurku mě trýzní?
Je nějaká efektivní rada, jak se poprat se svým já?
Zadruhé, došlo mi, že bych se měla učit na vůdcáky… mimochodem, je tady někdo kdo dělá taky Moravskou zkoušku Incrementum? Moje vedoucí si dělá srandu, že že mě potom bude Náčelnice podle toho, kolik (zbytečných) úkolů tam plníme. 🙂 Mám tak dva týdny na to se naučit celou tu hromadu papírů. Docela mi to nabouralo harmonogram – prostě nestíhám. Takže když už musím vstávat na první budík ráno, proč si nenastavit těch budíků víc?
Tak mi zvoní každou půl hodinu budík, abych nezapomněla kolik mi co zabralo času. Do té doby se mi všude povalovaly papírky s čísly, kolik jsem čeho dělala.
Jak to máte vy? Zapisujete do tabulky hned, nebo až na konci dne?
Pro dnešek končí, Cukřík bez cukru.
