Den: 27. 3. 2024

Zápis číslo 3 shrnuje poslední dva týdny. Minulý týden se pokus o sepsání mého snažení z časových důvodu nezdařil.

Začíná přituhovat. Ano, sice je daleko lehčí získat, již neomezen pouze na půdorys postele a bez nemoci, větší počet bodů, ovšem je daleko větším problémem si celý den náležitě rozplánovat, a daného plánu se následně i držet. Zvláště pak, když si naplánujete na zítřejší den seanci dlouhého čtení, které se neuskuteční, jelikož žijete na vesnici, a strýc potřebuje pomoc u zabijačky prasete. Kdo zná, pochopí, jak je rodinná sounáležitost na vesnici důležitá. Sice z toho bylo taky dost bodíků, konkrétně za domácí a fyzickou práci a za čas strávený s rodinou, ovšem ke známce literáta mě to nepřiblížilo.
Stejně tak mi uplavala spousta bodů z kategorie, kde jsem zatím žádné body nezískal. Kulturní život se na vesnici hledá těžko, zvláště, když zde i pracujete, a nemáte důvod nikam jinam jezdit. A když jsme se zrovna vydali s přáteli na dobrodružnou výpravu za kulturou do Prahy, na promítání Pána prstenu s orchestrem, byla sobota – můj odpočinkový den.
Ne, že by mi to přímo vadilo, spíše mne to zamrzelo, že to vyšlo zrovna takto. Ale nehledě na bodíky, zážitek to byl skvělý, šest hodin strávených ve vlaku s přáteli byl užitečně využitý čas, a pohledy cizích lidí, kteří na naši trojici v kostýmech Gandalfa, Aragorna a Boromira koukali často s otevřenou pusou, byly k nezaplacení.
A kromě toho se daří další věci. Pravidelně se ráno protahuji. S knížkami, které dlouho čekali na pozornost, se taky slušně pohlo. Spousta bodů je a bude za dobrovolnictví, když teď vrcholí přípravy chystané roverské výpravy. A motivace mi letos drží i ve čtvrtém týdnu, a to dokonce dost intenzivně. Jen se nesmím dívat do tabulky pořadí, to je celkem demotivující pohled. Ale jinak to jde.

odhodlaný Žvejk

Včera jsem se shodou okolností dostala ke knize, ale ne ledajaké – historické beletrii pro děti se skautskou tematikou, která má vyjít až příští měsíc. Během večera a rána jsem zhltla všech 224 stran. A hned jsem psala do vydavatelství nevyžádanou recenzi (obsahovou i technickou) od nevyžádaného beta čtenáře. O dvě hodiny později mi zvonil telefon a slečna mi moc děkovala, že jsem objevila chyby, které přehlédli. Čili jsem si během 2 dnů nahnala plný počet bodu čtením, jednu půlhodinku psaním recenze a nakonec 50 bodů za týdenní výzvu z kategorie Skauting. A ještě k tomu si připadám užitečná, že jsem zachránila opravy v knize úplně těsně před tiskem.
Čili se v tuto chvíli jdu pustit do kategorie Příběh a vypsat si nějaké další bodíky.

Pac a pusu

Pepina

Nazdar všem!

Dnešní zápis bych chtěla věnovat všem, co tuhle výzvu jedou naplno a já nestačím valit oči. Jak už jsem psala, šla jsem do toho na začátku s tím, že je to pro mě spíš motivace omezit prokrastinaci a lépe vyžít svůj volný čas. Do sprchy se studenou vodou už ráno lezu prakticky automaticky, hlídám si, že spím 8 hodin a neválet se po budíku ještě půl hodiny v posteli se taky hodí.

Nicméně pořád jsem takový ten „lážo-plážo“ borec, co se nijak extrémně neomezuje (např. den bez mlsání je u mě hodně velká rarita).

Ale! Řekla jsem si, že to hecnu a tak jsem 2 dny po sobě opravdu „jela jak šroub“, od aktivity k aktivitě. Paradoxně jsem ty dny strávila s mobilem mnohem víc času, protože stopky a časovač. Ale teda řeknu vám, ty 2 dny mi úplně stačily. 😀 A i tak se mi nepodařilo získat nějaké enormní množství bodů, ani dosáhnout 15 h aktivity denně. Přece jenom jsou přes den pořád aktivity, za které si člověk prostě nic nezapíše. Ještě chápu, že třeba na záchodě se dá číst kniha. Ale co taková sprcha? Nebo se to snad počítá za relaxaci? Co příprava jídla, pokud to je ale něco malého, co se nevejde do vaření (třeba obložené chleby)? Co přechody mezi aktivitami, přece nezvládnu s jednou aktivitou skočit a tu minutu začít s další?

No, dovedlo mě to k velkému zamyšlení, vrátila jsem se ke svému „na pohodku“ stylu a jsem za to ráda. Nicméně bych se chtěla zeptat vás, aktivních, jak to proboha děláte? 😀 Považuju se za člověka s dobrým time managementem, ale tohle prostě musí být ještě nějaká vyšší liga. 😀 Co v tom vězí? Nachytřete mě prosím! A fakt moc moc smekám, že to dáváte každý den na 150 %!

PS: Ještě mám jednu organizační, když plníte týdenní výzvu, tak se to ale zároveň počítá do aktivit? Jde mi o to, že když vaříte hodinu čínu, tak jestli se to počítá i jako hodina vaření, nebo jestli je to teda celé „jen“ ta výzva. Tuším, že A je správně, protože jinak by nedávalo smysl se „plahočit“ na půldenní výlet za památkou, když je za to „jen“ 50 bodů, ale pro klid duše jsem se radši chtěla zeptat. Mimochodem, započítáváte si do něčeho luštění šifry? Včera jsem nad tím strávila asi hodinu, ne a ne na to přijít a body za tuhle snahu podle mě není kam zaparkovat.

Pac a pusu!

Kiki