Autor: Parnik

Ahoj všichni,
trochu mě trápí množství příspěvků tady, už sem všechno čet a znova mě to neba, takže není kde brát body za čtení deníků. Tak sem si řek že půjdu příkladem a dodám další aspoň já.
Pracuju s počítačema v IT skladu a nejspíš nikoho by nenapadlo, jak je užitečný při takový práci kladivo a páčidlo.
Napsat tohle mě napadlo, když jsem dneska kolegovi vysvětloval svou teorii jak pasivně-agresivně aplikovat kladivo pro lepší fungování notebooku, kterému se nechtělo fungovat. Stačilo vedle něj to kladivo jen položit a jak se hned rozeběh a celej den fungoval jak vyměněnej (druhý kladivo je trvale položený za tiskárnou a snaží se taky)
Páčidlo, by mě nenapadlo že využiju, ale zrovna včera sem jedno našel na dně bedny s elektroodpadem. A dneska sem potřeboval jednou rukou nadzvednout cca 80kg bednu a zajistit jí na paletě. Dobrovolník nikde, páčidlo obstaralo většinu námahy.
Izolepa asi napadne každýho, z ní jde udělat i provizorní lehký míč, z kobercovky sem viděl i malej člun…ale vemu to obráceně. Napadne někoho práce, kde by se izolepa nevyužila?
Prosím pište něco, ať mám co číst 😉
Parník

Ahoj, mám další věc, která mě baví.
O deseti skautských zákonech se netřeba rozepisovat, i když opáčko by občas někomu neškodilo…
Manželka skautuje v Brandýse n.l., já v Mladé Boleslavi, takže pár rozdílů se mezi přístavy najde:
RETRA zákon č.11: skaut je nenažraný!
Přístav MB č.11: skaut je nepromokavý!
č.12: skaut je hladový! (nelíbí se mi nenažraný a na pravidle trvám já)

Pravidlo na schůzce, jehož vynucování tak nějak není a stejně funguje:

Žádné mobily! (vyjma použití baterky, kalkulačky…zkrátka nikdo se nesnaží být online)

A přísloví naší kapitánky: (ano Maru, zase jsi slavná 🙂

“Neexistuje špatné počasí! Jenom špatné vybavení!”

Máte v oddílu nějaké podobné specifikum, nebo moudro? Přidejte prosím do komentáře…
Parník

Ahoj,

sobotu a neděli jsem strávil s oddílem v Novém Boru a vzal sem sebou i rodinu. Takže jestli jste tam potkaly hlouček skautů a za nima tři dospěláky, jak se předháněj ve sbírání odpadků…já byl ten s dcerou v “krosně”, plus manželka a naše kapitánka (do borce sem je obě pošťouch já).

Nejvíc “věc” v plánu bylo sklářské muzeum. Můžu vřele doporučit, výstava kde vám spadne brada na zem a ještě máte možnost se podívat, jak se fouká sklo. Propojit museum, restauraci a obojí s výhledem do sklářský dílny…tleskám za nápad, provedení a hlavně sklářům že zvládají pracovat pod dohledem lidí skoro ze všech stran (do toho tam ještě natáčely reportáž do televize…), zkrátka smekám…

Výprava byla úkol na vůdcovky, (Martino povedlo se ti to!) a já měl za úkol NEpomáhat skautům s hledáním a úkoly, což bylo těžší než bych čekal, a dodat autorce pohled další osoby, na obtížnost atd., což jsem snad splnil.

Největší radost mi udělalo uznání od manželky, že ta pončo-pláštěnka, co sem pořídil, která nebyla dle jejího gusta, je vážně dobrá. Cca 5-10 minut náhlýho krupobití a schoval sem nás všechny tři. (Jste spíš pláštěnkový? Nebo radši pončo? Pochopil sem že asi jde o dva “nesmiřitelný” tábory…?)

Největší záhada je pro mě cca 12.metrů dlouhá jachta zaparkovaná na konstrukci mezi domy na kraji města. Někde u vody bych to pochopil, ale proč? Jak? Cože? Škoda že sem jí nevyfotil.

A ještě díky skautům ze střediska Klíč. Máte útulnou klubovnu a ten fotbálek je super.

Parník

Ahoj,

pitu na cca čtyři porce:

Hladká mouka 500g

Voda 250ml

Droždí 5g

Sůl 1x čl

Olej 1x pl

Cukr ½čl

Do vlažný vody rozmíchej cukr, droždí a hrst mouky, zamíchej a nech chvíli kynout. Vznikne tzv kvásek (pokud nekyne, byla voda studená, moc horká, nebo droždí prošlé, vylejt a zkus znovu…)

Do mísy nasyp mouku, máš li čím prosej jí, nebudou hrudky, přimíchej sůl a v misce udělej důlek. Do důlku nalej kvásek, olej a přidej ruku, kterou to zamícháš, dokud to nepřestane lepit.

Nech kouli těsta cca 10 minut kynout v teple. Potom tvaruj kuličky a z nich placky 0.5-1cm vysoké, jde to normálně rukou, váleček netřeba.

Troubu vyhřej na 250°, chleba na plech (na pečící papír), placky na něm cca 10 minut nech odpočívat a do trouby s tím. 10-15 minut a budou do zlatova.

Ale budou tvrdý, vytahal sem je na talíř, ten dal do igelitovýho sáčku a za deset minut máš akorát teplou pitu k jídlu.

Co sem pek včera je snědený, dneska udělám další, ať máme co na sobotní výpravu

Parník

Ahoj,přesně tuhle NEnadávku jsem uslyšel, když jsem dneska dorazil domů a poslalo mě to k zemi v záchvatech smíchu. Manželka je mnohem úspěšnější v nenadávání než já, ač se snažím.

Používáte někdo nějakou podobnou perlu? Přidejte jí, ať se pobavíme 🙂

Ahoj,

tohle je věc která mě opravdu zajímá, pokaždý když nějakou zajímavou přezdívku potkám. Někdy se udržím, ale spíš ne a zeptám se…jak jste ke všem těm krásnejm přezdívkám přišly?

Ale nejdřív můj příběh:

Skautuju už skoro rok, ale přezdívku sem získal hned první měsíc. Začít jako dospělej v oldskautím věku může být pro někoho trochu divný, ale to sem já a myslím že za ten rok sem nevynechal víc než dvě schůzky, jednu výpravu a tábor. Oddíl zrovna organizoval “mini” kormidelnickej kurz (vodní skauti), tak sem se rovnou přihlásil. Nejdřív základ-ovládání lodě. Bylo nás na dvě kánoe plus kapitánka na třetí. Kánoe s klukama nám mizela v dáli a ať sem na háčku zabíral jak sem sved, pořád se naše oldskautí posádka, já a Martina, točila a trápila. křižovaly sme od břehu ke břehu… Až po chvíli se z kormidla ozvala Martina: “Ať dělám, co dělám, ty zabíráš jako parník a já to nezvládám srovnat. UBER trochu!” No a od tý doby sem Parník a je to první přezdívka, a to sem jich měl hodně, kterou mám vážně rád. A tu kormidelnickou frčku mám 🙂

Udělejte mi radost a přidejte příběh své přezdívky.

Parník