Čtvrtý borec! Jak jen jsem se na něj těšil – resp. těšili – s kamarády neskauty (prvního borce jsem absolvoval samostatně, na další se mi vždycky podařilo přemluvit někoho navíc – druhého ve 3, třetího v 5 a čtvrtého v partě 6 lidí, co se snaží navzájem podporovat a překonávat 🙂 I když skloubit to se školou či s prací bývá občas dost náročné… Díky organizátorům za nový formát a prodloužené klání – i když trochu jsme ty šlechtické tituly a řády ze začátku přece jen oželeli… Borce beru hlavně jako příležitost trochu si uspořádat volný čas – pokud nějaký je – omezit lenošení a prokrastinaci a dát si do rovnováhy duševní a fyzickou zátěž. Pokud jde o studium tak tam tolik komplikací není, k tomu se dá přinutit, ale se sportem už je to horší… naopak v době dovolených zase pro samý sport není sil ke čtení, zkrátka dá se mi dělat pořádně jen jedno nebo druhé. Tak věřím, že i v rámci tvrdé předzkouškové přípravy přece jen docílím jakési rovnováhy v obojím. A to co se po těch letech začalo zázrakem dařit (tedy jen v čase klání) je slušná mluva… tu jsem první dva borce neměl splněnu snad jediný den :)) A nedovedl jsem si předtím představit jak v životě a práci kde je normou si zanadávat už při zazvonění budíku, popř. pár minut co vylezu z domu anebo aspoň po prvních 10 minutách v práci… ale přece jen odnaučit se to dá a dokonce je pak člověk po celý den tak zvláštně vyklidněný – můžu tak maximálně neartikulovaně řvát nebo házet věcmi a to taky brzo omrzí 🙂 zvlášť když ty věci okolo bývají docela ostré… Tolik asi na úvod letošního klání s přáním všem borcům/borkám ať se nám daří překonávat sami sebe co možná nejvíce a nejlépe!
Den: 6. 3. 2024
Čau, tohle jest mým prvním zápisem, a ráda bych o sobě něco napsala, jsem skaut od Lovosických, funguji zde jako rover nebo možná spíš vedoucí, je to docela pozoruhodná funkce. Celá moje přezdívka je Cvakalka, kterou už mám 9let, a táhne jí mílovými kroky na deset.
Toto jest můj první borec v historii bytí, stále jsem si moc nezvykla ale časem to bude dobrý
Když tak uvažuju, tak nadpis by mohl býti:,, fakt zbytečný zápis” abych nikoho neokrádala o čas…. Pozdě. Ahoj já jsem cvaky zní přátelštěji.
Přeji krásný zbytek dne 😀
Už jsem se účastnila několik ročníků Borce, ale musím říct, že až teď je to opravdu velká výzva :D. Jsem na mateřské, respektive rodičovské “dovolené” se sedmiměsíční dcerou a tak mají úkoly úplně jiný rozměr. Protože můj volný čas z 99% určuje dcera. Kolik ho budu mít i kdy ho budu mít a naplánujte si pak nějaké čtení nebo tvoření. Když konečně usne, netušíte kolik času máte na to, abyste si aspoň uvařili oběd a ideálně si pak ještě přečetli zprávy.
Na druhou stranu prakticky každodenní procházky jsou super a společné cvičení taky, to jsou získané body raz dva. Bude to ještě velmi zajímavé snad mi následující dny půjdou lépe než doposud. Zajímalo by mě jestli je přihlášeno více maminek? A jak to případně zvládají…
Držím všem palce, mějte se.
Kiki%
Tento ročník Skautského borce se účastním poprvé a celkem jsem váhala, jestli se vůbec přihlásit. Už tak lítám jak hadr na koštěti – škola, skaut, klavír, varhany, spolčo, sbor, … a mnoho mnoho dalších aktivit, k tomu stále blížící se maturita s přijímačkami na vysokou. Jak do toho nacpat ještě Borce?
Zatím uběhly jen tři dny, takže ještě nemůžu plně posoudit, ale zatím to vypadá, že jakoby mi mobil se stopkami už přirostl k ruce – tři minuty otužování, pak přesně půl hodiny čtení, vaření se taky nesmí protáhnout na víc než čtvrthodinu. Život se rozdělil do přesně vymezených rámečků, ale i tak mě to začíná pořádně bavit. I když se od rána do večera nezastavím, aspoň si to teď za odměnu můžu napsat do tabulky.
Ach já nešťastná,
to se mi snad zlý sen zdá!
Že kolonku s nemlsáním,
dnes večer si nevyplním.
Vždyť já to ani nechtěla,
ale žvýkačka se zjevila,
mému nepozornému zraku,
na cestě z tělocviku.
Ach a já s rovnátky přemýšlela,
jestli si mám dát huby šněrovadla!
Však vzala jsem si děkujíce
a za chvíli letěla do popelnice.
Anděl s ďáblem se hádají
Jestli se žvýkadla počítají,
však vina roste u každého kroku,
zakončila jsem jo tyčinkou z automatu.
Takže letos jsem se konečně přihlásila :D. O skautském borci vím už několik let, ale nikdy jsem nějak nepostřehla přihlašování a nebo to prošvihla. Proto, když jsem zjistila, že bude přihlašování, tak jsem hlídala a hned jak bylo spuštěno, tak jsem se přihlásila. Nevěděla jsem přesně do čeho jdu, ale hned jsem to posílala i našim roverům. U roverů mi na to odpověděla jenom jedna holčina, ale což…i jeden další člověk se počítá :D. A přítele (také skauta) jsem do toho ukecala až poslední den přihlašování :D. Když přišla tabulka, tak jsem nevěřila svým očím k čemu jsem se to upsala. Ale nelituju. Možná jenom toho, že jsem se nepřihlásila dřív, kdy jsem nebyla tolik líná :D. Ale od toho je to přeci výzva, ne?? Už třetí den jsem zjistila, že volný čas se dá využít i jinak než flákáním (to sbírání bodů je vážně motivace!). Doufám, že se budu každým dnem zlepšovat a uvidíme jak to se mnou dopadne!
P.S. Jako obrázek přikládám Tarbíka, protože je roztomilý a protože byl součástí mé včerejší kultury. Uhádne někdo co to bylo za kulturu?
Ahoj!
Původně jsem nechtěla do deníku Borce psát, protože jsem si myslela, že by to měl být dlouhý a obsáhlý text. Ale dnes ráno jsem 10 minut četla deník Borce od ostatních a zjistila jsem, že nějaké zápisy jsou velice krátké, a tak jsem se rozhodla si taky jeden napsat. Nebude to nic extra, ale alespoň budu mít pro tento týden zápis hotový.
Borce plním poprvé a nesmírně mě překvapilo, jakým způsobem jsou zpracované tabulky a jak je celý systém promakaný. Týdenní výzvy, známky a prostě všechno je super! Je mi líto, že jsem o Borcovi nevěděla dřív.
Jak jsem tak četla ty deníky, tak jsem zjistila, že většina Borců a Borek mají naplánované, co každý den budou dělat, aby jim to nahnalo co nejvíce bodů. Já si nic takového nenaplánovala a pouze v průběhu dne zapisuji body, co jsem získala, a když mi k večeru zbyde čas, tak udělám ještě něco málo navíc. Asi to tak pro zatím nechám a změním to, pokud se mi naskytne více času, abych si ty aktivity mohla nějak naplánovat. Možná mi tenhle systém moc bodů nenažene, ale to mi zas tolik nevadí.
Ráda bych ještě napsala o jedné roverské výzvě, co teď plníme s mým roverským kmenem, ale to si šetřím na zápis na příští týden, abych taky měla o čem psát.
Mám ještě jednu věc, vůbec si nevím rady s výzvou na tenhle týden. Cítím se celkem hloupě, protože mi tyhle věci většinou jdou, ale doufám, že na to ještě přijdu 😄.
Budu se divit, pokud tohle vůbec někdo bude číst, ale pokud už to čteš, tak přeji hodně štěstí s plněním Borce.
PS: Text jsem pouze kopírovala z předem sepsaného souboru, tak doufám, že se to zkopírovalo celé.
Jak to bývá zvykem, tak i letošní novoroční předsevzetí skončilo po týdnu plnění. Proto, když na mě v roverské skupině na Facebooku vyskočil poprvé skautský borec, a já zjistil co to je, neváhal jsem a hned jsem se přihlásil.
Večer před začátkem jsem ještě pročítal pravidla a byl jsem z toho malinko vystrašenej, ale pak přišla tabulka. Nevěřil jsem svým očím, tabulka předčila všechna moje očekávání a měl jsem chuť si s ní hrát a testovat jí celou noc. Hned první den jsem se do toho ponořil na plný pecky, hrozně mě všechny ty nepříjemný věci najednou začaly bavit dělat.
Druhý den taky, to jsem získal ještě víc bodů a dneska (třetí den) se to pokusím také překonat. Hrozně moc se těším na další týdny a jak se vše bude vyvíjet a jak to bude pokračovat.
Btw jak si zapisujete školu? Počítáte pouze vyučovací hodiny nebo i čas strávený ve škole např. během přestávek?
To už je středa, a já ještě nepřidala žádný zápis!? To se musí rychle napravit.
Někteří si mě možná pamatujete z minulých ročníků, kdy jsem pravidelně prví dny výzvy psala zápis s tím že mám vše naplánované a že jsem ráda že vidím známé přezdívky v tabulce pořadí. Ta druhá věc stále platí. Ale plánovat jsem letos vůbec nestihla a ani vlastně nechtěla. Po třech letech na top příčkách jsem si letos dala jiný cíl. A to jak se ve výzvě umístím, když nepojedu na maximum bodů co to jde, ale jen tak v klidu. Definitivně při plnění výzvy měním své návyky, ale ne tolik jako v minulosti. Ale už jsem z minulých let lehce poznamenaná, tím že když něco dělám v hlavě mi naskočí jak dlouho mám tu činnost dělat a kolik bodů by mi to přineslo do výzvy. Například včerejšek. Ráno jsem vstala na budík a protáhla jsem se, takový normální začátek dne. Plán dne byl zhruba takový: dopoledne udělat povinnosti u zvířat, něco si uvařit k obědu, stihnout dodělat pár věcí pro borce a odpoledne jet na “kafíčko” za kamarádkami ze střední. Takže odhad zisku bodů byl poměrně dost za vůli, duchovno a to štěstí tam taky nějaké bude. Co se týče síly (sportování), šlo až na poslední kolej, přesto jsem si za cestu na autobus mohla zapsat bodíky (bydlím ve velmi malé vesničce, takže na nějaký rozumný spoj jsem šla přes 3km). Vzdálenost mi problém nedělala, to spíš to že jsem vyšla později než jsem původně chtěla, tak jsem si musela pospíšit abych ten autobus vůbec stihla (a stihla). S kamarádkami na “kafíčku” padl i můj pokus o den bez mlsání. Přemohl mě dortíček, ale co vždyť letos tolik nejedu na body a užít si společnou chvíli s kamarádkami se vším všudy není nic zlého, když se všechny sejdeme tak jednou za půl roku. Při cestě domů jsem si četla a vystoupila o zastávku dřív aby mi cesta trvala půl hodiny. To byl tak nějak shrnutý můj den, který jsem si užila a nasbírala i nějaké ty bodíky.
Jsem hrozně ráda že Skautský borec pokračuje a v takovém počtu. A taky jakou rychlostí začaly přibývat zápisy do cestovatelských deníků. Přeji všem co tento zápis čtou pevnou vůli vytrvat a být aktivní po celou dobu trvání výzvy (a taky ty bodíky za čtení zápisů).
Škubánek
Legenda o JEZkYnním NesKAutovi. JEZkYnní NesKAut, je mýtické stvoření, patřící mezi málo známá Polabská Strašidla. Je vzdáleně příbuzný se strašidly známými jako Jezinky. Jeho existence se počítá, od jeho setkání s Benjaminem¹ roku 1911, v jedné nejmenované jeskyni², kdesi poblíž řeky Labe³. Stvoření je ošacené do všech “ztracených” Skautských šátků, pospojovaných turbánky, které ve skutečnosti JEZkYnní NesKAut zabavil Zlobilům a Zlobilkám, kteří si jich nevážili¹¹, takže není vidět ani kolik má rukou, nohou, natož jak vypadá. Potají si na táboře, nebo výpravě počká, až bude, Zlobil, nebo Zlobilka někde osamotě dělat co-nemá nebo nedělat, co-má…hop-šup, se Zlobilem či Zlobilkou do Kouzelné Krosny. Která je ušitá ze Skautských nášivek, z táborů a akcí, kde- všude JEZkYnní NesKAut už byl a je bezedná. Potom vší silou vykřikne kouzelnou formuli: “Hipi, Ripi, Hurej!” ¹² A vytáhne Zlobila nebo Zlobilku, který před kouzlem, nejedl, nechoval se kamarádsky a odmlouval…a vymění ho za vzhledem úplně stejnou, ale kamarádskou, hodnou osůbku a jedlíka… Radost pohledět! Legenda praví, že až takoví Zlobilové a Zlobilky na táborech, ani výpravách, nebudou alespoň jeden celý rok¹⁶, JEZkYnní NesKAut zabalí všechny zabavené šátky, turbánky a slibové odznaky, do své Kouzelné Krosny, věnuje jí celou i s obsahem Junshopu a odejde do důchodu²¹…
Legendu zaznamenal Aleš (Parník), dle vlastního zážitku s dcerou Alžbětou, který si jinak než touto Legendou nedokázal vysvětlit, že je celý víkend tak hodná, jako vyměněná…
Dílo určeno k volnému šíření a vlastnímu životu, jak už to legendy dělávají…
VELMI obsáhlé poznámky autora k Legendě o JEZkYnním NesKAutovi a poznámky k poznámkám autora pro náročné čtenáře⁵:
¹) Antonín Benjamin Svojsík.
²) JEZkYnní NesKAut má rád soukromí! Slíbil jsem mu, že jeho bydliště neprozradím, tak jsem raději sám zapomněl kde to bylo…
³) Labe je delší než si myslíte, a věřím že jeskyni NIKDO nezkusíte najít pouhou procházkou, plavbou, plaváním a broděním, k tomu nutným⁴ a ⁵ a ⁶.
⁴) Upozorňuji že Labe i každá jiná řeka, mají břehy dva a Elbe v Německu je pořad Labe!
⁵) Pro nechápavé…to byl hec⁷.
⁶) Prosím pozor od pramene na územý CHKO Krkonoše, CHKO České Švýcarsko a potom i jinde, kudy všude Labe teče, mohou být břehy nepřístupné pod pokutou, mohou být v soukromém vlastnictví, nebo jiným způsobem nepřístupné⁸ a ⁹.
⁷) Pro mladší, neznalé mých oblíbených archaismů nahraďte slovo “hec” anglickým slovem “Challenge”, nebo českým “Výzva”…zkuste zjistit něco navíc…
⁸) Vloupání je trestné a tím se rozhodně dostanete mezi Zlobily a Zlobilky, na něž má JEZkYnní NesKAut, obzvlášť spadeno¹⁰
⁹) Spočítáte někdo, kolik takových míst kolem Labe je?⁵
¹⁰) Takovým Zlobilům a Zlobilkám JEZkYnní NesKAut nenápadně zabaví slibový odznak! Hanba jím!!!
¹¹) A použili je třeba jako kapesník! Fuj!!! Nebo nechali šátky někde jen tak povalovat…
¹²) Pokřik vodních skautů RETRA Brandýs, kde se JEZkYnnímu NesKAutovi velmi líbí, protože tam nemusí docházet pracovně příliš často a nechávají mu příliš spálené buřty zahrabané pod drnem i s popelem ohniště, tak jak je má nejradši¹⁴
¹³) Schválně proč je číslo třináct považováno za nešťastné, až smolné?⁵
¹⁴) Prakticky jedina věc co JEZkYnní NesKAut jí, ale pozor, stačí mu sníst jen jeden-dva spálené buřtíky s popelem a kouskem drnu za rok¹⁵
¹⁵) až půjde do důchodu²¹, chce se vejít do neoprenu!
¹⁶) Vždy když byl Skauting zrovna mimo zákon¹⁷ tak JEZkYnní NesKAut nepracoval, tudíž se takový rok nepočítá. On odpočívá a jako relax bere nepoctivcům Špinavé Peníze a posílá je po vyčištění, jako dary Valnému sněmu Junáka českého skauta, na jejich činnost. Je to tajemství, ale je to údajně jeden z největších sponzorů…
¹⁷) Víte kolikrát, proč a na jak dlouho se to stalo? A znáte příběhy alespoň tří skautů kteří zákazy a tím i zákony porušili¹⁸, aby mohli tajně skautovat? Je to zajímavé…⁵
¹⁸) Takové skauty má JEZkYnní NesKAut ve velké úctě a všem jim osobně poslal¹⁹ řady Stříbrného trojlístku, Stříbrného vlka a Stříbrného bobra²⁰
¹⁹) Bohužel je poslal poštou, takže je někteří stále neobdrželi…
²⁰) Schválně, víte co znamená takový řád dostat? Je to zajímavé…⁵
²¹) to se zatím nestalo…