Autor: Kristynkacz

Čirou náhodou se mi minulý týden dostala do ruky kniha, o které bych ráda napsala. Jen bohužel není se skautskou tématikou (ale skoro).

Jmenuje se Svět bez stížností a ve stručnosti představuje vizi jejího autora – jak by vypadal svět, ve kterém se lidi nesoustředí na negativa, ale vidí na světě to hezké. A k tomu se váže právě výzva – vydržet celých 21 dní bez stížností, kritiky, sarkasmu, pomlouvání a hněvu.

Může to znít jednoduše, ale není tomu tak (jak zjišťuji na vlastní kůži). Poté, co si člověk uvědomí, že porušil jeden z výše uvedených úkolů, musí začít znovu zase zítra (počítá se nepřetržitá řada 21 dní). Také by si to měl uvědomit ještě více přendáním předmětu na druhou ruku. K tomu může sloužit náramek, prstýnek, či jednoduše gumička.

Už po pár dnech si začínám opravdu uvědomovat, že stížnosti jsou úplně všude, slouží třeba jen k začátku rozhovoru a není vůbec jednoduché se jich vystříhat. Ale pro uklidnění, autor uvádí, že splnění trvá průměrně 4 – 6 měsíců, s kterými se pojí spousta vedlejších účinků – radost, pokoj, spokojenost, zlepšení vztahů…

Tak co, půjdete do toho taky?

Podobně jako určitě mnoho z vás (někteří to i psali) jsem i já stále odměňována sama sebou za své borcovské snažení. Za každodenní poctivé otužování ve studené vodě mi tělo hezky poděkovalo – strašně jsem se nachladila.

Takže, co teď? Všech sportovních aktivit i otužování jsem se musela vzdát, což je ovšem škoda. Takže mám návrh, co takhle udělat kategorii při nemoci?

Pro začátek mám tři nápady:

1. Místo otužování ve studené vodě by mohla být jednoduchá babská rada na rýmu: nohy v horké vodě. Nezní to sice moc jako výzva, ale nenechte se zmást – už po pár sekundách máte pocit, že se vám pálí kůže na prstech a že to nevydržíte ani minutu, natož pak deset.
2. Místo cvičení by se mohla počítat aktivní léčba – kloktání slané vody, proplachování nosu a další. Nějaký čas to zabere a není to nic příjemného.
3. Denně vypít aspoň litr horkého bylinkového čaje – výzva obzvlášť pro ty, kdo bylinky nemusí!

Tak to je zatím vše, co mě napadlo. Mějte se hezky a hlavně zůstaňte zdraví!

Tento ročník Skautského borce se účastním poprvé a celkem jsem váhala, jestli se vůbec přihlásit. Už tak lítám jak hadr na koštěti – škola, skaut, klavír, varhany, spolčo, sbor, … a mnoho mnoho dalších aktivit, k tomu stále blížící se maturita s přijímačkami na vysokou. Jak do toho nacpat ještě Borce?

Zatím uběhly jen tři dny, takže ještě nemůžu plně posoudit, ale zatím to vypadá, že jakoby mi mobil se stopkami už přirostl k ruce – tři minuty otužování, pak přesně půl hodiny čtení, vaření se taky nesmí protáhnout na víc než čtvrthodinu. Život se rozdělil do přesně vymezených rámečků, ale i tak mě to začíná pořádně bavit. I když se od rána do večera nezastavím, aspoň si to teď za odměnu můžu napsat do tabulky.