Borcem počtvrté

Čtvrtý borec! Jak jen jsem se na něj těšil – resp. těšili – s kamarády neskauty (prvního borce jsem absolvoval samostatně, na další se mi vždycky podařilo přemluvit někoho navíc – druhého ve 3, třetího v 5 a čtvrtého v partě 6 lidí, co se snaží navzájem podporovat a překonávat 🙂 I když skloubit to se školou či s prací bývá občas dost náročné… Díky organizátorům za nový formát a prodloužené klání – i když trochu jsme ty šlechtické tituly a řády ze začátku přece jen oželeli… Borce beru hlavně jako příležitost trochu si uspořádat volný čas – pokud nějaký je – omezit lenošení a prokrastinaci a dát si do rovnováhy duševní a fyzickou zátěž. Pokud jde o studium tak tam tolik komplikací není, k tomu se dá přinutit, ale se sportem už je to horší… naopak v době dovolených zase pro samý sport není sil ke čtení, zkrátka dá se mi dělat pořádně jen jedno nebo druhé. Tak věřím, že i v rámci tvrdé předzkouškové přípravy přece jen docílím jakési rovnováhy v obojím. A to co se po těch letech začalo zázrakem dařit (tedy jen v čase klání) je slušná mluva… tu jsem první dva borce neměl splněnu snad jediný den :)) A nedovedl jsem si předtím představit jak v životě a práci kde je normou si zanadávat už při zazvonění budíku, popř. pár minut co vylezu z domu anebo aspoň po prvních 10 minutách v práci… ale přece jen odnaučit se to dá a dokonce je pak člověk po celý den tak zvláštně vyklidněný – můžu tak maximálně neartikulovaně řvát nebo házet věcmi a to taky brzo omrzí 🙂  zvlášť když ty věci okolo bývají docela ostré… Tolik asi na úvod letošního klání s přáním všem borcům/borkám ať se nám daří překonávat sami sebe co možná nejvíce a nejlépe!