“Skleněná výprava”

Ahoj,

sobotu a neděli jsem strávil s oddílem v Novém Boru a vzal sem sebou i rodinu. Takže jestli jste tam potkaly hlouček skautů a za nima tři dospěláky, jak se předháněj ve sbírání odpadků…já byl ten s dcerou v “krosně”, plus manželka a naše kapitánka (do borce sem je obě pošťouch já).

Nejvíc “věc” v plánu bylo sklářské muzeum. Můžu vřele doporučit, výstava kde vám spadne brada na zem a ještě máte možnost se podívat, jak se fouká sklo. Propojit museum, restauraci a obojí s výhledem do sklářský dílny…tleskám za nápad, provedení a hlavně sklářům že zvládají pracovat pod dohledem lidí skoro ze všech stran (do toho tam ještě natáčely reportáž do televize…), zkrátka smekám…

Výprava byla úkol na vůdcovky, (Martino povedlo se ti to!) a já měl za úkol NEpomáhat skautům s hledáním a úkoly, což bylo těžší než bych čekal, a dodat autorce pohled další osoby, na obtížnost atd., což jsem snad splnil.

Největší radost mi udělalo uznání od manželky, že ta pončo-pláštěnka, co sem pořídil, která nebyla dle jejího gusta, je vážně dobrá. Cca 5-10 minut náhlýho krupobití a schoval sem nás všechny tři. (Jste spíš pláštěnkový? Nebo radši pončo? Pochopil sem že asi jde o dva “nesmiřitelný” tábory…?)

Největší záhada je pro mě cca 12.metrů dlouhá jachta zaparkovaná na konstrukci mezi domy na kraji města. Někde u vody bych to pochopil, ale proč? Jak? Cože? Škoda že sem jí nevyfotil.

A ještě díky skautům ze střediska Klíč. Máte útulnou klubovnu a ten fotbálek je super.

Parník