Nejlepší zážitky

Nazdar,

Jmenuji se Čmelka a jsem tu nováček.

Když Borec začal, měla jsem jarní prázdniny, takže spoustu času na rozkoukání se…

Rozhodla jsem se, že s vámi posdílím mé oblíbené zážitky z této skvělé výzvy.

#1 – O jarňákách jsme se chodili otužovat do rybníčku. Jednou po ránu byl zamrzlý, takže jsme se prodírali do vody ledem.

#2 – Po návratu do školy se mi spolužačka smála, jak se snažím nemluvit sprostě. Uvědomila jsem si, že tím nejen zlepšuji náladu okolí, ale i sobě.

#3 – Moc si užívám vaření různých zahraničních jídel. A moje rodina si také nestěžuje.

 

Toť prozatím vše…

První den pravidelného psaní. Bude to i poslední?

Čauky,

tohle je můj druhej pokus psát denně. Vydrží mi to? Kdo ví, zkuste kouknout zítra. 😄

Ráno zazvonil budík a začala minuta přemlouvání. Úvaha nad tím, jestli mi tak rychle vylézt stojí za těch 30 bodů. A samozřejmě že stálo. A pro to potvrzení jsem si zapsala body. Skvělý systém, vstala jsem a už mám pocit, že jsem něco udělala. Protažení už pak šlo celkem lehce. Jednak, protože jsem nebyla rozlámaná z výpravy (Jak bych taky mohla být rozlámaná z něčeho co nebylo) a jednak už jsem v půlce známky siouxů tak jsem se přece neprotahovala 11 dní abych jela odznova. Taky už se to stalo příjemnou součástí rána.

Snídani jsem si vzala rovnou ke psaní. Další chvíli u pití čaje vyplnilo čtení zpráv (a projíždění ig🫢🤫).

Se skvělým pocitem kolik jsem toho stihla jsem stihla se namalovat (

berete to taky jako tvoření? Mě to fakt baví a vždycky si s tím vyhraju tak to zapisuju), zabalit si věci a jit na vlak.

Ve vlaku jsem samozřejmě nesměla zaostat ve sbírání bodů a tak po neúspěšném pokusu číst text do školy, jsem šla číst aspoň cestovatelské deníky. Před hodinou jsem v bufetu stihla u kafe půl hodiny učení. Ach jak jsou ty body motivující. Pak hodina školy a po cestě domů zase číst.

Po cestě domů jsem stihla druhou procházku a na další vyrazila ještě se sestrou a malou neteří. U toho jsem stihla posbírat několikanásobně víc odpadků než si můžu napsat. A i tak jich po cestě zbylo hodně.

Po příchodu domů jsem úplně odpadla a hodinu relaxovala (čti spala).

tady jsou mé pokusy znaku, každý vystihuje část mě

No a najednou je půl jedenácté. A já píšu můj první pravidelný zápis. Je pravidelný když je první?

Nezapomeňte si zapsat body za přečtení této mé sloholky o mém běžném dni skautského borce a dobrou noc vám přeje

Piškotka

 

Spondeo ac polliceor aneb není doktorka jako doktorka

 

Ahojte,

ráda bych se s vámi prostřednictvím deníku podělila o nejnovější aktualitu z mého života.

Ti z vás, kteří viděli slavné Básníky, určitě ví, co znamená ta latina v názvu (kdo neviděl, povinně podívat!! 😉). Spondeo ac polliceor v překladu znamená „Zavazuji se a slibuji“. Tak trochu jako skautský slib, akorát přísahám věrnost a oddanost své alma mater, kterou jsem právě absolvovala.

V pátek 15. 3. jsem totiž úspěšně odpromovala a slavnostně tak po 10 letech zakončila nejhezčí etapu mého života – vysokou školu.

Konečně je ze mě oficiálně doktorka. Ale pozor! Není doktorka jako doktorka…

– Nejsem doktorka jakožto lékařka (to je MUDr.)

– Můj titul je Ph.D. a v překladu znamená philosophiæ doctor…

– Ale přitom nejsem doktorka filosofie (to je PhDr.)

– Titul se píše za jménem, a proto by se jím dle mistra etikety Ladi Špačka nemělo správně oslovovat – takže jsem vlastně pořád paní magistra 😀 😀

– A z čeho že tedy mám ten doktorát? Z mojí milované geologie 😊 Ano, je ze mě študovaná bugroložka, nebo taky šutroložka, co je vám milejší 😀

O svých studiích a oboru vám snad povykládám brzy 😉

Zatím se mějte hezky,

Švihulka

 

 

Dojmy z výzvy číslo 3

Ahoj Borci a Borkyně!

 

Jak už nadpis napovídá, tak budu mluvit o třetí výzvě. Pokud si doopravdy nechcete nic prozradit, tak bych být vámi tohle nečetla (i přes to, že nejsem vůbec daleko😄).

 

Poté, co mi přišel e-mail se šifrou na třetí týden, tak jsem se na ni hned vrhla. Minulý týden jsem šifru nerozluštila, a tak jsem se na tuhle vrhla hned.

 

První, co jsem viděla, bylo jasné Braillovo písmo. Tak jsem to zkusila a byla jsem šťastná, že něco mám. Ovšem po té, co mi to vyšlo, „zkus to znovu“, tak jsem trochu zapochybovala o své taktice. Ale zasmála jsem se nad vtipem autorů a luštila dál.

 

Jako druhé mi do očí byly emoji se slunečními brýlemi. Tam jsem vycítila morseovkou, a tak jsem začala. Opět mi po rozluštění vyšlo něco, nad čím jsem se musela zasmát (ale spíš už ze zoufalosti). Vyšlo mi “zkoušej dále”. Celkem dlouho jsem do toho civěla a přemýšlela, jestli to myslí vážně.

 

Pak jsem se hrozně dlouho dívala do té změti emoji a snažila se najít něco víc (to mi připomíná, že nevím, do čeho si mám zapisovat čas strávený nad šiframi). Hledala jsem, jaký další klíč by ta šifra mohla mít, jaké existují další abecedy, ale nic mě nenapadlo.

 

Z emoji, co mi ještě přijdou podezřelé, jsou ty zvracející (nevím moc, jak jinak to popsat), emoji vyhlazující jazyk (😜) a toto 😤.

 

Takže vlastně vůbec netuším, co mám dělat. Tak jsem se jen chtěla podělit o své první dojmy z výzvy a je možné, že zde ještě přibude zápis o pokroku mého luštění.

 

Tak přeji všem, kdo šifru ještě nemají, hodně štěstí!

výlet na stěnu

V sobotu 16.3. jsme byli už druhý den na výpravě a všechny nás čekalo překvapení, z Horního Hanychova v Liberci jsme šli pěšky směr Šutr – což je horolezecká stěna (v Liberci) no a tak jsme byli na stěně. Nejprve to vypadalo, že se nikomu nebude chtít, ale nakonec jsme šplhali všichni. Byli jsme tam dvě hodiny a ty uběhli jako voda.

Maky

“Skleněná výprava”

Ahoj,

sobotu a neděli jsem strávil s oddílem v Novém Boru a vzal sem sebou i rodinu. Takže jestli jste tam potkaly hlouček skautů a za nima tři dospěláky, jak se předháněj ve sbírání odpadků…já byl ten s dcerou v “krosně”, plus manželka a naše kapitánka (do borce sem je obě pošťouch já).

Nejvíc “věc” v plánu bylo sklářské muzeum. Můžu vřele doporučit, výstava kde vám spadne brada na zem a ještě máte možnost se podívat, jak se fouká sklo. Propojit museum, restauraci a obojí s výhledem do sklářský dílny…tleskám za nápad, provedení a hlavně sklářům že zvládají pracovat pod dohledem lidí skoro ze všech stran (do toho tam ještě natáčely reportáž do televize…), zkrátka smekám…

Výprava byla úkol na vůdcovky, (Martino povedlo se ti to!) a já měl za úkol NEpomáhat skautům s hledáním a úkoly, což bylo těžší než bych čekal, a dodat autorce pohled další osoby, na obtížnost atd., což jsem snad splnil.

Největší radost mi udělalo uznání od manželky, že ta pončo-pláštěnka, co sem pořídil, která nebyla dle jejího gusta, je vážně dobrá. Cca 5-10 minut náhlýho krupobití a schoval sem nás všechny tři. (Jste spíš pláštěnkový? Nebo radši pončo? Pochopil sem že asi jde o dva “nesmiřitelný” tábory…?)

Největší záhada je pro mě cca 12.metrů dlouhá jachta zaparkovaná na konstrukci mezi domy na kraji města. Někde u vody bych to pochopil, ale proč? Jak? Cože? Škoda že sem jí nevyfotil.

A ještě díky skautům ze střediska Klíč. Máte útulnou klubovnu a ten fotbálek je super.

Parník

Jak Surikata navštívila rozhlednu a hrad Vrškamýk, uvařila polévku z Blízkého východu, provedla generální úklid a naučila se hrát Whist

Přes týden obvykle stíhám jen práci. O víkendu se snažím dohnat týdenní výzvy a další aktivity. Nevím, zda jsem příliš pomalá, nebo to prostě jinak nejde. Ale nikdy nestihnu úplně vše, co stihnout chci. Takže čtení knihy zase nic. Ano, je to o prioritách. 

 

Ale z týdenních výzev jsem zvládla vše, co jsem stihnout chtěla. Šiframi jsem se rozhodla nezabývat, jsou na mě moc těžké. 😀 Všechny tři zbývající úkoly do druhé týdenní výzvy jsem tedy plnila především v neděli (kromě roverského projektu a výzvy z Rovernetu, tam jsem začala už v sobotu).

 

Protože už mi do konce týdne nezbývalo moc času, vybrala jsem si roverský projekt, který se o víkendu dá zvládnout. A to Zbav se věcí. Byla to zároveň osobní výzva, protože opravdu nejsem uklízecí typ, ale zároveň jsem k tomu byla i donucena, protože chlívek nějak už přerostl. Ve sklepě se nám bohužel namnožily myši. Kočička Sněhurka pilně pracovala a spoustu už jich chytla, s některými jsem jí pomohla. Bohužel je ale neusmrcuje hned, takže minimálně jedna jí prostě utekla v okamžiku, kdy ji položila na zem. Než jsem tam došla, byla fuč. Vedle kurníku se slepicemi Sněhurka taky chytla myšku, je to naše šikulka. Už se skamarádila i s pejskem – olizuje ho a neútočí na něj. Sněhurku máme teprve chvíli. A je to zlatíčko.

 

Na rozhlednu jsem se vypravila do Kamýku nad Vltavou. Kdybych měla více času, jela bych tam autobusem a domů bych se vrátila pěšky. Ale bylo už nedělní odpoledne, žádný autobus nejel a nebyl zkrátka čas. Takže jsem jela autem. Rozhledna byla zavřená, ale na internetu jsem bohužel nic nenašla. Prošla jsem kolem ní a kdyby byla otevřená, vystoupala bych až na vrchol. Pak jsem pokračovala areálem na zříceninu. První most byl bohužel chatrný, tak jsem to musela lehce obejít.

Doma jsem připravila a odeslala e-maily s třetí týdenní výzvou. Pak jsem se učila online Whist a využila k tomu článek od Téry zde v cestovatelském deníku. Díky moc, Téro! Poté jsem šla vařit. ChatGPT mi naštěstí našel recept na rychlou a snadnou polévku Blízkého východu. 

 

To je vše, lidičky. Tak ahoj.

 

Rubriky
Popis dne

O Suezské šifře

Nazdar, Borče nebo Borkyně! Tady Světlušák z Týmu Borce.

V tomto článku rozeberu Suezskou šifru. Stejně jako Willy Fogg, Suezským průplavem propluje stovka lodí denně. Proto jsem si neodpustil, nevyužít obrázek nákladní loď jako šifru.

Jako nápověda jak šifru luštit posloužil nápis napsaný na lodi „SF Breese“. Pokud si ho vyhledáš na internetu, opraví ti to na „SF-Breeze“, což je nějaký pohon pro lodě.  Ale pokud opravdu vyhledáš „SF Breese“ zobrazí ti to Wikipedii Samuela Morse, který je celým jménem Samuel Finley Breese Morse. Takže šifra bude nejspíš mít něco společného s morseovkou.

Jenže kde ji na obrázku hledat? Psaná morseovka jsou v podstatě tři opakující se znaky a jediné co se takhle na obrázku opakuje jsou barvy kontejnerů na lodi. Pokud vezmeme že zelená je tečka, červená je čárka, žlutá je oddělovač a „přečteme“ je zprava do leva od vrchu dolů. Fialový kontejner značí konec. Získáme toto:

–..|—|—|.–.|.-..|.-|-.|-.-|-|—|-.|||

Přeložíme z morseovky a máme řešení: ZOOPLANKTON

Ryby a mraky jsem do obrázku přidal jen aby obrázek nevypadal prázdně, takže žádný hlubší výraz nemají. Ale když se zpětně zamyslím tak mohli mít. Zelená ryba mohla být malá, zatímco červená mohla být dlouhá, atd. No je stále co zdokonalovat. Šifru do dnešního data vyluštilo 41 Borců a Borkyň.

Uvidíme jak dopadne další šifra, tentokrát z Bombaje.

PS: Dostáváš bezvýznamné bonusové body, pokud jsi poznal/a na co přesně je obrázek šifry referencí. 😉