Recenze na knihu a skautská písnička

Jules Verne

  • narodil se ve francii
  • byl to romanopisec a zakladatel moderního sci-fi
  • Po roce 1893 se začal zajímat o vědu a geografii k napsání serií románů mimořádných cest, ve kterých předpokládal mnoho vědeckých a technologických úspěchů 20. stol
  • za svůj život napsal více než 50 knih

Cesta kolem světa za 80 dní 

Příběh vypráví o Anglickém gentlemanovy Phileasi Foggovy, který je počestný a velmi přesný, protože má dokonalou rutinu, jako je třeba přesný počtu kroků, které ujde, nebo teplota vody na holení. Fogg rád hraje Whist ve reformním klubu. Jednoho dne s kolegy probírají zda je možné objet zeměkouli pouze za 80 dní, Fogg si je jist že to jde. S kolegy se vsadí že to zvládne a vyrazí již téhož večera s novým sluhou Proklouzem. Cesta vedla z Londýna přes, Bombaj, Kalkatu, Hong Kong, Jokohamu, San Francisco a New York zpět do Londýna. Během cesty se Fogg setkal s několika překážkami, policejním inspektorem Fixem, který ho sleduje po celou dobu cesty a snaží se ho zatknout. Fix věří že pan Fog je bankovní lupič o kterém se psalo v novinách, především pro načasování jeho podivné cesty kolem světa. Společně se sluhou zachrání slečnu Audu…. Ti co knihu četli nebo poslouchali znají pokračování příběhu, proto ho sem psát nebudu.

Kniha se mi velmi líbila, hezky se čte a děj je poutavý. Líbí se mi jak autor popisuje země kterými Fogg se svými přáteli projíždí. Také bych ráda vyzdvihla originální zápletky, které se neopakují a děj se díky tomu netáhne. Například když vlak nečekaně zastaví a dovíme se že koleje nejsou ještě dostavěné, a proto si Fogg koupí slona. Pokud je tu ještě někdo, kdo knihu nečetl, určitě ji dejte aspoň šanci.

Citát z knihy:

Tak tedy Phileas Fogg vyhrál svou sázku. Vykonal cestu kolem světa za osmdesát dní. Použil k tomu všech dopravních prostředků, parníků, železnic, povozů, jachty, nákladní lodi, saní, slona. Výstřední džentlmen přitom projevil své nejskvělejší vlastnosti, chladnokrevnost a přesnost. Ale co dál? Co tím putováním získal? Co si ze své cesty přivezl? Nic, říkáte? Nic, budiž, až na půvabnou ženu, která – ať to zní jakkoli nepravděpodobně – učinila ho nejšťastnějším z lidí. A po pravdě řečeno – nevykonali bychom cestu kolem světa i pro něco menšího?

Skautská písnička

Protože složení skautské písničky je jeden úkol z týdenní výzvy, pokusila jsem se něco sepsat. Rovnou bych chtěla podotknout že skládání písniček či básniček není moje silná stránka proto to berte prosím s rezervou. Písničku jsem zkoušela poprvé a asi i naposled. Takhle to dopadlo:

Slova jsem napasovala na skladbu od Jelena s názvem Jelen. Proto si k tomu zkuste tuto melodii představit.

Na podzim se vrací, vzpomínky na prázdniny.

Zábava místo školy, krouží nad hlavami.

Kdyby jsi se někdy, skautkou měla státi.

Musela bys, holka, všechny zákony znáti.

Odříkat všechny nazpaměť,

bez námahy, beze lží.

S poctivostí a elánem.

Slib u ohně, v srdci klid.

Tábor vede k louce, po cestách hrbolatých.

Jednou stany staví, jindy zase boří.

Někdy mám ten pocit, i když roky plynou,

že tábor je můj domov společně s krajinou.

Postavil jsem v lese táborák

bez námahy, bez obav.

Když půjdu večer spát,

do stanu ulehnu, budu spát.

Po zimě se vrací, vzpomínky na prázdniny.

Brzo schůzky skončí, začne nová dobrodružství.

Svět pokryje radost, příběh za příběhem.

Stala  jsem se skautkou,

bez starostí beze zrad

poputujem zase dál,

Raduji se, v srdci klid.

 

Blížíme se ke konci

Ahoj borci a borky, už je to tady, před námi je poslední týden. Chtěla bych poděkovat organizátorům této akce, plním ji už po několikáté a vždy mě moc baví.

Můj letošní cíl byl umístit se mezi prvních pět, což se mi zatím daří a jsem za to opravdu ráda. Ne vždy je to ale lehké, během výzvy každý zažije nějaký ten den, kdy se mu do ničeho nechce nebo ho skolí nemoc. Zrovna minulý týden byl pro mě osobně nejhorší, ztrácela jsem trochu motivaci do plnění úkolů. Přesto jsem si řekla že to nevzdám a pokračovala dál s celkem slušným bodovým ziskem, který se tedy trochu zmenšil oproti začátku výzvy.

Jako první bych se chtěla věnovat otázce Co je pro vás nejhorší/nejtěžší aktivita na plnění?

Za mě to je určitě otužování i přesto že ji plním každý den. Je to jedna z aktivit u které si každý rok říkám, že se to podá a že si na to určitě zvyknu. No bohužel opak je pravdou a většinou se musím vždy přesvědčovat. Nejtěžší je na sebe tu vodu pustit, pak už je to snesitelné.

Další aktivitou je vystupování. Jediná možnost kde si splnit tuto je pro mě na schůzce či nějaké výpravě. Momentálně chodím na jazykovou školu, kde nemáme žádné prezentace, sice spolu neustále mluvíme ve dvojicích či před třídou s učitelem ale to nepočítám jako vystupování. Bohužel jsem celkem stydliví člověk takže i vystupování na skautu kde všechny lidi znám není dvakrát příjemné, roto obdivuju Švihuku, která do cestovního deníku přidala už několik videí.

Druhá otázka která by mě zajímala je Která aktivita vás nejvíce baví?

Moje nejoblíbenější aktivity jsou Čtení a spánek. Zní to divně ale je to tak, líbí se mi že díky borci spím pravidelně a dostatek hodin. Mimo borce se o to taky snažím a neříkám že bych byla každý den vzhůru dlouho do noci, ale i rozdíl délky spánku o jednu či dvě hodin je občas dost velký rozdíl. Většinou se snažím naspat alespoň tich 7 hodin.

Další aktivity které mám ráda jsou procházka, sportování, čtení cestovního deníku, strávený čas s rodiči a kamarády a podobné věci.

Třetí a poslední otázka, kterou bych se chtěla zabývat je Jak vám jdou úkoly z kategorie poctivosti?

Upřímně ještě pře začátkem skautského borce jsem si nedovedla představit den bez něčeho sladkého, hlavně ochucené vody. Proto mě mile překvapilo že mam celkem silnou vůli a dokážu si to snadno odepřít. Den bez mlsání jsem za výzvu párkrát porušila ale bylo to asi jen 2x a vždy to bylo záměrně, byla jsem buď na oslavě nebo v kavárně s kamarádkou. Nemůžu však říct, že by mi to občas nechybělo, během týdne mám vždy nějaký ten krizový den, kdy bych si něco dala. Na druhou stranu musím uznat, že čím déle nejím sladké tak na něj nemám ani chuť, ani o volném dnu.

Sprostá mluva jde taky snadno, normálně moc často sprostě nemluvím, je to spíše jen vyjímečně.

Prokrastinace je už trochu těžší ale jde to, když máte naplánováno spoustu aktivit na den, tak ani nemáte čas prokrastinovat.

To je pro dnešek vše, užijte si poslední týden.

Téra

Japonské lívance

Ahoj, dnes tu pro vás mám recept na Japonské lívance.

Japonské lívanečky fuwa fuwa sice na první pohled vypadají jako klasické americké lívance a také se často podávají zalité javorovým sirupem, ale jsou mnohem víc nadýchané, lehké, dalo by se říct až pěnové. Jejich příprava přitom není nijak složitá a bude vám na ně stačit jen pár základních ingrediencí, které určitě máte v kuchyni.

Suroviny (1 dávka)

4 vejce

40 ml mléka

1 lžička kypřícího prášku

60g hladké mouky

40g cukru krupice

Kousek másla na pánev

Ovoce

Postup

1.Vejce rozklepneme a oddělíme zvlášť bílky a žloutky. Z bílků a cukru vyšleháme pevný sníh.

2.Žloutky smícháme s mlékem, kypřicím práškem a moukou. Do této směsi pak zlehka vmícháme po částech vyšlehaný sníh.

3.Na rozpálenou pánev dáme rozpustit kousek másla a na něm smažíme lívance. Jakmile na pánev nalijeme těsto přiklopíme pokličkou. Necháme asi minutu péct. Pečeme na při nízké teplotě.

4.Odkryjeme poklici a na lívance přidáme další těsto a zavřeme poklicí. Opět pečeme asi 1 minutu. (Po pár pokusech jsem tento bod receptu vynechala a lívance byly mnohem lepší a nepřipálené)

5. Odklopíme poklici, obrátíme lívance,  pečeme další 1 minutu.

6.Hotové lívance servírujeme na talíř, posypeme cukrem a s ovocem.

Tento recept jsem zkoušela včera, není špatný ale asi raději zůstanu u klasických českých lívanců.

Téra

 

Renovace staré truhly

Ahoj, jako vždy nevím o čem psát, takže se s vámi podělím o to, jak jsem s mamkou renovovala starou truhlu, kterou mamka zachránila z dědovo staré garáže.

Začalo to tak, že mamka přišla a říká: “Mám tady starou truhlu a ráda bych si do ni zasadila bylinky. Co takhle na ni namalovat květiny?” Po chvíli strávené plánováním jsme se na to vrhly. První zádrhel přišel, když jsme si uvědomili, že potřebujeme najít barvy, které by vydržely vlhkost a nerozpily se, protože tato bedna bude venku v pergole. Povedlo se nám najít barvy, kterými se natírala houpačka když jsem byla ještě malá, v té době mi nebyly ani dva roky, takže jak můžete předpokládat byly pěkně staré. S mamkou jsme nevěděly jestli budou vůbec funkční. Druhý zádrhel byl v tom dostat se do samotných plechovek, i to jsme nakonec zvládly. S úlevou jsme zjistily, že barvy jsou v pořádku a vrhly jsme se na to. Ještě to není úplně hotové, truhla musí pořádně uschnout a pak do ni zasadíme bylinky. I přesto mi tato kresba zabrala dva dny a díky tomu mám spoustu bodů za umění. Tady je výsledek.

Užívejte slunečné dny.

Téra

Pod junáckou vlajkou

Ahoj, dneska tu pro vás mám recenzi na knihu Pod junáckou vlajkou od Jaroslava Foglara. Knihu všem doporučuji.

Kniha vypráví o Mirkovi, který je lump, zlobí ve škole, ubližuje mladším, krade. Taky je součástí malé party, která má 4 členy. Mirek je rád středem pozornosti a moc se mu líbí, když ho někdo obdivuje a chválí. Od té doby, co k nim do party přibyl jeden starší kluk Ondra, ztrácí Mirek pozornost od ostatních, všichni naslouchají Ondrovi a jeho příběhům.  Společně chodí po městě koukají do výloh, povídají si. Plánují co podniknou za výpravy a jak moc rádi by měli stan aby na výpravách měli kde spát. Mirek klukům slíbí že stan přinese, měl plán, vstoupí do skautského oddílu a stan ukradne. Vše se nakonec zamotá, když Mirek zjistí že skaut ho moc baví a že díky němu je lepším člověkem.

V knize je mnoho motivů, které Foglar hezky zpracoval. Jednak je tu hrozně hezky zobrazený přechod člověka, který se ze sebestředného lumpa toužícího po obdivu stane hodný kluk, co pomáhá druhým a je přátelský. Ten přechod z grázlíka do slušného člověka je tu skvělý. V knize je také uvedeno mnoho her. Další zajímavá věc je to, že se kniha zabývá otázkou přechodu mladého kluka v muže, který už o klukovské radovánky ve skautu nemá úplně zájem.

 

Mějte se hezky a hodně sil do dalšího týdne.

Téra

 

 

Táborová porada a chleba Naan

Dnešní den začal opravdu skvěle, co lepšího si totiž přát než poradu v Neděli od půl desáté. Dobře není to až tak brzo ale stejně, byla to už druhá porada za tento týden. Nevím jak to máte vy v oddíle, ale my máme porady rozdělené na: Oddílovou poradu, kde řešíme plán akcí, celoroční činnost a podobné věci, Rádcovskou poradu, kde se schází rádci družin a řeší se zde symbolický rámec a funkčnost družin, a nakonec Táborovou poradu, kde se schází všichni z oddílové rady. Díky funkčním týmům (PG, Kuchyňský tým, Administrativní tým, technický tým, a další) máme i další porady, na těchto poradách se ovšem schází pouze členové příslušného týmu, usnadňuje nám to komunikaci a efektivnost. Bohužel s blížícím se létem přichází i spoustu plánování. Nechápejte mě špatně, porady mi nevadí, ale jak se říká všeho moc škodí.

Abych se dostala k dnešní poradě, proběhla celkem rychle. Dohodli jsme se na tématu tábora a dokonce jsme si stanovili i táborové cíle, proto považuji tuto poradu za velmi úspěšnou.

Hned co jsem se vrátila domů, vrhla jsem se do přípravy “Indické polévky” po bližším prozkoumání a skoro hotové polévce jsem zjistila, že je to Asijská nikoliv Indická polévka. No co se dá dělat… Jdeme na to znovu a lépe, tentokrát jsem se vrhla na Indický chléb Naan. Dal mi trochu zabrat, ne obtížností ale délkou samotné přípravy. Nakonec se ale povedl, stejně jako polévka a všichni jsme si pochutnali.

To je pro dnešek vše, přeji všem hodně štěstí do dalších dní.

Ahoj Téra.

Rubriky
Popis dne

Jak hrát Whist

Co to vlastně je?

Whist je karetní hra, která vznikla ze starší hry Ruff and Honours a hrála se zejména v 18. a 19. století. Tato hra má více jak třistapadesáti letou tradici. Dnes je whist na ústupu, nicméně stále se hraje například ve Velké Británii. V původní formě se jednalo o zábavnou hru založenou na strategii a komunikaci hráčů.

Tato hra se hraje ve čtyřech lidech (dvou týmech) s Francouzskými kartami. Ve hře je 52 karet a hraje se bez žolíků.  Každé kolo má 7 tahů neboli Zdvihů.

Pravidla:

  1. Rozdělte se do dvou dvojic.
  • Rozesaďte se do kruhu tak, že každý hráč bude sedět mezi dvěma svými protivníky a zároveň naproti svému spoluhráči.
  1. Zamíchejte karty a rozdejte je hráčům.
  • Můžete si vybrat, kdo bude jako první rozdávat karty. Ještě předtím vyndejte všechny žolíky z balíčku.
  • Rozdávat karty začnete u hráče nalevo od vás a pokračujete po směru hodinových ručiček, dokud nebudou mít všichni 13 karet.
  • (Při turnaji s cizími lidmi -> první hráč karty míchá, druhý snímá a třetí rozdává. Snižuje se tak možnost podvádění)
  1. Ukažte poslední rozdanou kartu všem hráčům.
  • Barva této karty (srdce, piky, trefy nebo káry) jsou pro dané kolo trumfové a vždy přebíjí karty jiné barvy. Tuto kartu má u sebe hráč, který rozdával. (Nezapomeňte se ujistit, že ji viděli všichni, pokud si barvu nepamatujete napište si ji někam.
  • Poslední karta vždy musí vyjít na rozdávajícího, pokud ne, zkontrolujte si karty, zda všichni mají opravdu13 karet.
  1. Vysvětlete všem uspořádání karet.
  • Od nejnižší po největší (2,3,4,5,6,7,8,9,10, J, Q, K, A)
  1. Hráč nalevo od rozdávajícího začíná a vyloží kartu lícem vzhůru.
  • – tato karta se dá doprostřed stolu, říká se jí VEDOUCÍ KARTA.
  • Vedoucí karta může být jakákoliv karta, kterou si hráč zvolí. Jakmile bude zahrán zdvih (tah), všechny zahrané karty se dají stranou a vyloží se nová vedoucí karta.
  1. Další tři hráči postupně hrají karty stejné barvy.

Postupuje se po směru hodinových ručiček (doleva) a všichni hráči postupně umístí lícem vzhůru kartu vedle předchozích zahraných karet.

  • Pokud má hráč v ruce jakoukoliv kartu stejné barvy jako má vedoucí karta, musí ji zahrát.
  • Nemá-li žádnou kartu stejné barvy, může zahrát jakoukoliv jinou kartu.
  • Pokud je na stole více než jedna barva, určuje, jakou barvu můžete hrát pouze původní, vedoucí karta.

Například: hráč A zahraje jako vedoucí kartu trefovou 10. Hráč B si vybere z tref, které má v ruce a zahraje trefového krále. Hráč C nemá ani jednu trefovou kartu, takže si vybere jakoukoliv kartu, kterou má v ruce a zahraje károvou 3. Hráč D má v ruce jedinou trefovou kartu trefového spodka a tu musí zahrát.

  1. Rozhodněte kdo získá zdvih.
  • Čtyřem zahraným kartám se říká zdvih. Jeden hráč tento zdvih získá a položí si ho rubama vzhůru na stranu vedle sebe, aby ho později použil k spočítání skóre.

Pravidla které určují, kdo zdvih vyhraje:

  • Byla-li zahrána jedna nebo více karet trumfové barvy, vyhrává ten, který vyložil nejvyšší kartu této barvy.
  • Pokud ve zdvihu nejsou žádné trumfové karty, vyhraje ten, kdo zahrál nejvyšší kartu vedoucí barvy.
  • Pamatujte, že trumfová karta byla určená ukázáním karty na začátku hry. Máte-li problém si její barvu zapamatovat, tak si ji napište.
  • Karty ze zdvihu se nevrací do ruky. V dané hře už se s nimi hrát nebude.

Příklad: Hráč A vyloží na stůl srdcového krále (= Vedoucí kartu), Hráč B vyloží srdcovou 4, Hráč C vyloží srdcovou A a hráč D Vyloží srdcovou 6. Všechny karty jsou barvě Vedoucí karty (tedy srdcové). Vyhrává hráč C, protože vyložil nejvyšší kartu

  1. Vítěz posledního zdvihu pokládá vedoucí karu dalšího zdvihu.
  • Po tom co vítěz dal karty posledního zdvihu na svoji hromádku, položí novou kartu. Pro všechny zdvihy platí stejná pravidla.
  1. Pokračujte ve hraní, dokud všem nedojdou karty.
  • Aby bylo počítání bodů snazší, snažte se, aby od sebe všechny zdvihy, které jste vyhráli byly odděleny.
  1. Spočítejte body každého týmu.
  • Spočítejte zdvihy každého týmu. Pokud Honza získal v tomto kole 3 zdvihy a jeho partner Petr získal 4 zdvihy, sečtou je a mají společně 7 zdvihů.
  • Vítězný tým odečte od počtu svých zdvihů 6. To je jejich skóre za dané kolo. (Takže Honza a Petr by získali 1 bod.)
  • Tým, který prohrál, v tomto kole žádné body nedostane.
  • Počítejte zdvihy (skupinky 4 karet) a ne všechny vyhrané karty.
  1. Hrajte další kola, než některý z týmů získá 5 bodů.
  2. Před další hrou zamíchejte všechny karty.
  • Nový rozdávají je hráč po levici posledního rozdávajícího. Jako u předchozího kola se poslední (trumfová) karta všem ukáže.

Pokud se někdo dostal až na konec tak vám přeji hodně štěstí ve hře a pochopení pravidel. Pravidla jsou složitější, ale když je člověk pochopí, tak už je to sranda. Možná někomu z vás tento zápis pomůže získat pár bodů za týdenní výzvu hraní Whystu. Mějte se hezky a hodně sil do dalšího týdne!

Téra

První zápis

Už je to tady, první týden výzvy skoro za námi. Musím říct že jsem se letos opravdu těšila a nemohla se dočkat začátku. Téma i týdenní výzvy mě mile překvapily.

Ještě před samotným borcem jsem strávila celý víkend plánováním jak to tedy prvních pár dní udělat, abych stihla co nejvíce aktivit a zároveň se dostala na hezký počet bodů. Práce se vyplatila a zatím se mi daří mít hezké bodové skóre. Musím se ale přiznat, že kategorie síla na plný počet bodů, mi opravdu dává zabrat. Na druhou stranu, jsem ráda, že jsem konečně po dlouhé době začala pravidelně cvičit.

Poslední dobou mě začalo bavit čtení, ne že bych předtím nečetla, ale teď čtu pravidelně. Ještě minulý rok jsem si říkala, že je nereálné přečíst jakoukoliv knihu v angličtině, protože já a angličtina nejsme moc kamarádi, ale světe div se za poslední necelé dva měsíce jsem zvládla dvě knihy (Harry Potter and the Philosopher’s stone a Harry Potter and chamber of secrets), které mě opravdu bavily a těším se až začnu číst třetí díl.

Co se týče týdenní výzvy. Nejdříve jsem vyplnila dotazník s pravidly. Jako druhý úkol jsem si vybrala vaření, s dědou jsme si udělali italskou pizzu, která byla opravdu dobrá. Následovalo luštění šifry. Nebudu kecat dala mi opravdu zabrat, nakonec jsem ji ale naštěstí zvládla. A jako zatím poslední výzva byl výlet na zříceninu hradu Gutštejn.

Přeji všem hodně štěstí a sil do dalšího týdne.

Ahoj Téra.