Štítek: Recenze

Do té doby, než došlo na letošního Skautského borce, jsem měla povědomí o tomto díle pouze okrajově. Věděla jsem sice, že jde o knížku Julese Verna, téma bylo jednou dokonce i pro krajské kolo ZVaS, ale osobně jsem znala jen z dětství pohádku o lvu Willy Foggovi, který cestoval kolem světa s krásnou kočičkou. Proto pro mne bylo překvapení, že v knize není žádný Willy, nýbrž Phileas…

_________________!!!SPOILER ALERT!!!__________________

Pan Phileas Fogg byl vážený gentleman z Anglie, který měl život uspořádaný přesně na minuty, podobně jako my, skautští borci. Na začátku příběhu přijímá do služby nového sluhu, Jeana Passepartouta. Pan Fogg trávil obvykle své dny v Reformním klubu, zejména pak hraním karetní hry Whist. Jednoho dne, motivován jakýmsi článkem o cestě kolem světa, se vsadil se svými přáteli z Reformního klubu, že dokáže zvládnout cestu kolem světa za 80 dní. Ještě toho dne se společně se svým novým sluhou vypravil na cestu.

V té době došlo ve stejném městě k bankovní loupeži, přičemž popis pachatele nápadně odpovídal vzezření pana Fogga. Podobizna pachatele byla rozeslána do všech možných míst, kam by mohl lupič z Anglie odcestovat.

Phileas Fogg se nejprve pomocí vlaku a lodi vydal z Anglie přes Francii až do Suezu. Zde si ho při výstupu z lodi povšiml policejní inspektor Fix, který hlídal přístav pro případ, že by se objevil zloděj z banky. A hned si všiml pana Fogga, který přesně odpovídal popisu. Vyžádal si proto z Anglie zatykač, na který ale musel čekat, až přijde poštou. Mezitím pan Fogg už odcestoval další lodí do Bombaje. Inspektor Fix jako správný špion neváhal a jal se ho i nadále pronásledovat, zatímco se pod zástěrkou „náhodných“ setkání spřátelil s jeho sluhou Passepartoutem.

V dalších přestupních místech, kterými byla Bombaj a Kalkata, se Fix pokoušel pana Fogga různě zdržet, což se mu nakonec i podařilo, a pan Fogg tak zmeškal loď do Jokohamy. V tu dobu s ním již cestovala sličná indická princezna Auda, kterou zachránil v lesích před rituálním upálením během toho, co zrovna okolo cestovali na slonu.

Pan Fogg ale vůbec nebyl vykolejen a byl odhodlán investovat své peníze, aby se dostal do Jokohamy včas. Po notných peripetiích a léčkách, které nastražil Fix, se mu to nakonec podařilo, a mohl dále pokračovat ve své plavbě do Ameriky. Tady na něj už Fix z právního hlediska nemohl, jelikož se nejednalo o britské území a běžný zatykač již nestačil. Zařekl se tedy, že panu Foggovi v cestě kolem světa pomůže, aby ho pak mohl zatknout opět v Anglii.

Přes Ameriku museli jet naši hrdinové vlakem. Ten ale přepadli Indiáni, kteří během přepadení unesli Passepartouta, a Phileas se vydal ho hledat a zachránit z jejich spárů. To se nakonec zdařilo, avšak pozdrželo to cestu o celý den, a vlak už navíc dávno odjel. Skupinka si tedy vypůjčila sáně s obří plachtou a k východnímu pobřeží dosvištěla po sněhu. Bohužel ale pozdě – transatlantický parník do Evropy byl už pryč.

Dobrodruh Fogg ale nelenil a za nemalý obnos si pronajal jiné plavidlo. Jelikož loď na přání pana Fogga plula co nejrychleji, bohužel cestou došlo uhlí. A tak Phileas přišel s naprosto geniálním nápadem. Za většinu svých zbylých peněz od kapitána odkoupil horní část lodi, kterou rozsekali na kousky a dřevem zatopili.

Nakonec se jim podařilo zavčas doplout až k Britským ostrovům. Jenže to se nesmírně hodilo inspektoru Fixovi, který na nic nečekal a pana Fogga zatknul a uvrhnul do cely, kde si pobyl až do dalšího dne. Pak ale dorazila zpráva, že skutečného bankovního lupiče policie již dopadla, což prokázalo Phileasovu nevinu. Zdržení ve vazbě bylo ale tak velké, že se pan Fogg nestačil dopravit do Londýna včas, a bohužel tak dorazil až po smluveném čase. Sázku tedy prohrál. Alespoň si to tedy myslel.

Zavřel se doma a truchlil nad prohranými penězi. Sázku sice nevyhrál, ale zato získal přízeň indické princenzny Audy, kterou si rozhodl vzít si za ženu. Vyslal tedy sluhu Passepartouta, aby zařídil na další den svatební obřad. Když sluha sňatek dojednával, zcela náhodně se dozvěděl, že je ve skutečnosti o den méně, než si všichni mysleli. Zapomněli totiž na datovou hranici na 180. poledníku, díky které získali celých 24 hodin k dobru.

Passepartout rychle běžel domů a vyburcoval pana Fogga, že pokud okamžitě doběhne do Reformního klubu, sázku ještě stihne vyhrát. A Phileas Fogg, pán svého času, přesný jako hodinky, stanul doslova v poslední vteřině před svými přáteli v Reformním klubu, čímž stvrdil výhru sázky o 20 000 Liber. A tak se stal jednak bohatým ženichem, jednak uznávaným gentlemanem po celém světě.

________________!!!KONEC SPOILERU!!!_________________

 

Chtěla bych moc poděkovat tvůrcům letošního Borce za toto skvělé téma. Když byla zvěřejněna výzva ohledně seznámení se s příběhem, nenapadlo by mě, že mě knížka bude tak strašně bavit, že budu hltat každé slovo a nebudu se chtít od ní odtrhnout. Velmi přívětivá byla i délka knížky, která bez závěrečného balastu (obsah a upoutávky na další knihy nakladatelství) činí 247 stran. Příběh je doprovázen pěknými detailními černobílými kresbami. Osobně tuto knížku považuji za nejlepší z těch, které jsem během Borce stihla přečíst. Určitě bych se ráda podívala i na film, který si nejsem jistá, zda jsem někdy v hluboké minulosti již náhodou neviděla (jestli jo, tak si to vůbec nevybavuji). A nebo třeba i na tu pohádku 😊

Také mě to namotivovalo k četbě dalších Verneovek – doufám, že budou stejně tak napínavé. Začala bych s Cestou do středu Země, jelikož na toto téma aktuálně plánujeme nový celouniverzitní předmět s názvem „Cesta do středu Země: milníky v poznání naší planety“ (o unikátních geologických objevech pro negeology, něco na způsob Geostorek, viz jeden z mých starších příspěvků) 😉 Tož kdo chodíte na MU a do státnic vám ještě nějaký ten pátek zbývá, nebo kdo se tam budete teprve hlásit, tak si ho za dva roky určitě zapište (pokud to vyjde, měl by se začít učit v jarním semestru 2026) 😊

 

Zdarec!

Švihulka

Pro splnění skautské části čtvrté týdenní výzvy jsem si zvolila knížku Za obzor (Petra Müllerová et al., 2013), která pojednává o mezinárodní dimenzi skautingu. Tuto knížku jsem věnovala k Vánocům mému muži Thórovi, kterému jakožto zahraničnímu zpravodaji nesměla v knihovně chybět. Teď jsem si ji vypůjčila, jelikož to je knížečka docela hubená a snadno přečtitelná během týdne. Má celkem 52 stránek + 4 strany vkládatelné přílohy. Zvládla jsem jí přečíst dohromady za 2 dny při tempu čtení půl hodiny za den.

Knížka je přehledně členěná do 7 kapitol, které jsou barevně rozlišeny různě barevnými růžky. Níže vám jednotlivé kapitoly představím. Celá knížka je kromě samotného textu doplněna barevnými boxy s rozepsanými zážitky různých skautů a skautek, což hodnotím jako velké zpestření četby. Nechybí ani obohacující fotodokumentace. Nyní už ale k obsahu jednotlivých kapitol…

 

1) Co je mezinárodní dimenze skautingu?

Kapitola stručně představuje možnosti, jak může mezinárodní skauting obohatit život nejen jednotlivců, ale i celých oddílů nebo kmenů. Skauti se mohou jednak dozvědět o kultuře jiných zemí, získat nové přátele nebo užitečné kontakty v zahraničí, zdokonalit se v cizích jazycích anebo se zlepšit v praktických organizačních dovednostech, pokud jste například v pozici vedoucího, který výpravu do zahraničí plánuje. Dále kapitola přináší přehled možností, jak se do mezinárodního skautingu zapojit. V poslední řadě zde najdete představení aktivit Zahraničního odboru Junáka.

2) Mezinárodní skauting doma

Druhá kapitola nabízí velmi užitečné nápady a inspiraci, jak zapojit myšlenku mezinárodního skautingu do celoročního programu, táborových her nebo při příležitosti oslav Dne zamyšlení. Je zde popsána například i možnost dopisování si se zahraničním oddílem či jednotlivci. Dozvíte se zde také informace o JOTA/JOTI (Jamboree on the air/internet), která se pořádá každoročně v říjnu a které se může každý zúčastnit z pohodlí svých domovů. Nakonec se dočtete i o možnostech, jak lze hostit zahraniční skauty u nás na návštěvě. Součástí této kapitoly je i vkládatelná příloha, která obsahuje konkrétní příklady her, které lze na schůzkách nebo na táboře hrát. Příloha je praktická v tom, že lze jednoduše vyjmout z knížky a můžete si ji vzít přímo na schůzku, aniž byste museli nosit celou knížku. Její nevýhodu však spatřuji v tom, že příloha při četbě neustále z knížky vypadává. Pokud namítnete, že si ji mohu při četbě vyndat a odložit, tak nemohu, jinak by ji okamžitě schvátily ručky mého dvouletého syna. A co jeho ručky schvátí, už nikdy nenavrátí. A nebo navrátí ve značně roztrhaném stavu 😀

3) S oddílem do zahraničí

Pokud se rozhodnete vycestovat do zahraničí s oddílem nebo s kmenem, je nejlepší se domluvit s nějakým místním oddílem a navázat vzájemnou spolupráci. Například se zúčastnit i společného tábora se skauty ze zahraničí. Pro rovery existuje například projekt Explorer Belt, kdy účastníci výpravy musí urazit určitou vzdálenost pěšky v nějaké zahraniční zemi, psát si deník, poznávat místní kulturu a plnit cestou nejrůznější výzvy.

4) Zahraniční akce

Čtvrtá kapitola představuje celou řadu mezinárodních akcí určených pro skauty, jako je například Jamboree, Středoevropské jamboree, Intercamp, Roverway nebo Moot. Jelikož jsou všechny uvedené akce striktně omezené věkem účastníků, jsou zde rozepsány i možnosti, jak se mohou do jednotlivých akcí zapojit i starší skauti, a to jako vedoucí nebo členové servis teamu. Věděli jste například, že slovo jamboree pochází z řeči indiánů a znamená „sejít se ze všech stran k radostné události“?

5) Jedu do zahraničí jako dobrovolník

Pokud chcete naplňovat roverské heslo „sloužím“, získat zkušenosti v zahraničí a spoustu nových přátel, ušetřit nějaké peníze a neočekáváte za to žádnou finanční odměnu, můžete vyrazit do zahraničí jako skautský dobrovolník. Můžete třeba jet pomáhat na tábor amerických skautů nebo vařit na některé ze světových skautských základen. Obvykle to chodí tak, že si dobrovolník platí jen cestovné, kdežto ubytování a strava je zdarma výměnou za dobrovolnickou službu. O tom, jak lze získat finanční podporu i na cestovné, se dočtete v následující kapitole.

6) Jak získat peníze

Jelikož taková zahraniční cesta není po finanční stránce žádná legrace, existují i možnosti získání dotací, a to buď od soukromých dárců (např. propagace sportovního vybavení nebo stanů od obchodu s outdoorovým vybavením), nebo z nejrůznějších evropských dotací. Pokud je váš projekt zahraniční cesty dostatečně atraktivní, můžete získat granty, které pomohou zafinancovat i velkou část celkových výdajů na cestu.

7) Mezinárodní zakotvení Junáka

Poslední kapitola přináší přehled o činnosti mezinárodních organizací, pod které Junák spadá, jako například WOSM, WAGGGS nebo ISGF. Najdete zde i přehled mezinárodních skautských základen, na které lze vycestovat. Na závěr jsou pak přiloženy užitečné odkazy, které se mohou hodit každému, kdo o mezinárodním skautingu uvažuje, nebo se chce dozvědět něco víc.

 

Knížka mne moc zaujala, protože o mezinárodní dimenzi skautingu jsem toho zatím moc nevěděla a bohužel jsem neměla nikdy možnost se žádných větších zahraničních akcí zúčastnit. Byla jsem ale na expedici na Slovensku, což bylo velmi dobrodružné, i když je to v podstatě za humny. Účastnila jsem se i Středoevropského jamboree, které se konalo u nás, ale mezi účastníky byli pouze Češi a Slováci. Jako největší osobní mezinárodní skautskou zkušenost vnímám to, když jsme na táboře několik dní hostili výpravu Finských skautů. Naučili jsme se od nich třeba super písničky a hry k táboráku a vyměnili jsme si spoustu zkušeností.

Takže neváhejte a zapojte se do mezinárodního skautingu taky. Pokud nevíte, jak na to, zkuste začít třeba touto knížkou 😉

Krásné Velikonoce všem přeje

Švihulka