Ahoj všichni,
tentokrát nepřicházím s žádným poznatkem nebo postežováním, ale s krátkou úvahou. Nebo možná spíš líčením..?
Asi je na vás, jak to na sebe necháte působit.
*****
Kolem nástupiště projel vlak. Vlak s několika vagóny, které byly až po vrchní okraj vyskládané dřevem. Krásně to zavonělo. V tu chvíli jsem myšlenkami v lese. Jediné, co mé myšlenky narušuje, jsou hučící motory lokomotiv a mužský hlas z rozhlasu, který neustále upozorňuje cestující o zpoždění vlaku.
Přemýšlím, na co tak mají to dřevo…
Není tak těžké začít odsuzovat.
Proto se vracím k uklidňujícím myšlenkám o lese. K tomu mi pomáhají čtyři kavky bezstarostně hopkající po kolejišti. Kdyby začal takhle bezstarostně hopkat kdokoli z nás, pravděpodobně by od ostatních nedostal něco dobrého k jídlu, ale jen nepříjemný pohled.
…další odsuzování…
A já musím nastoupit do vlaku. To jsem si o lese moc nepopřemýšlela…
…přitom je tak jednoduché jen zavřít oči a představovat si…
Jak je v horkém létě v lese příjemný vzduch. Jak prosvítá slunce mezi stromy. Jak to tam krásně voní po vlhkém dřevě a mechu. Jak do stromu klepe strakapoud. Jak v něm živočichové naleznou svůj domov.
Jak spolu stromy mluví skrz kořeny.
Jak je les tichý a klidný, ale zároveň nikdy skutečně neutichne.
*****
PS: Les s vodou je božská kombinace.
PPS: Můžete brát úvodní fotku jako kvíz. Zkuste uhodnout, kde je to focené. Nápovědy: Není to v ČR. Je to národní park. Natáčel se tam jeden slavný film, kde hlavní hrdinové soupeří s bandity o nalezení bájného pokladu.
Pírko
5 reakcí na „Myšlenky o lese“
Moc hezky napsané. A ke kvízu: Jsou to Plitvická jezera?
Děkuji!
A ano, jsou to Plitvická jezera 😆
Jupí! Kdysi jsem je navštívila, ale to mi bylo asi 6 let, takže jsem z toho nic neměla. Ale ráda bych se tam ještě někdy podívala. Díky za připomenutí vzácné vzpomínky <3
Že by tedy Stříbrné jezero? 🙂
Ano! A dokonce si myslím, že to je přesně ono, jen z jiného úhlu, ale už si to nepamatuju přesně 😅