Zápis I. aneb Vzhůru do dvou měsíců plných akce!

Ahoj všichni!

Nemůžu uvěřit, že jsem znovu proprokrastinovala celý rok. Je to zkrátka těžké, udržet pozornost a motivaci, když nemáte nikoho, kdo by vás postrkoval kupředu. Nebo vás kopal do zadku.

Díky všem bohům ale nastal čas Skautského Borce, který mi těch zbývajících 10 měsíců lenošení vynahradí (nevím, jak jste na tom vy, ale já bývám během Borce tím vůbec nejproduktivnější tvorem, kterým jsem schopná vůbec být).

Předem bych chtěla poděkovat všem, co se na téhle soutěži podílejí v čele organizačního týmu – jste fakt machři. Strašně si vážím toho, že jste se do toho letos zase pustili, a tentokrát i s novým tématem, týdenními výzvami, a vším tím okolo – fakt paráda! Už se nemůžu dočkat, co tyhle dva měsíce přinesou!

Samozřejmě ale také přeju všechno nejlepší ke startu i všem, co se rozhodli se (i) letos přihlásit – i vy jste vážně Borci!

Ode mě samozřejmě nemůžete čekat zas nic jiného než příspěvky týkající se recenzí na filmy a seriály, nadávání na sport a různé jiné zábavy, spolu se sem tam nějakou poezií či povídkou. A kdo ví? Třeba znovu rozvíříme vody nějakým tím filozofováním. Samozřejmě se moc těším na diskuze, takže se snad znovu potkáme v komentářích pod příspěvky.

(upřímně jsem čekala, že budu první, kdo začne psát do Cestovatelského deníku, ale zdá se, že mě někdo předešel (tohle znamená válku, Řetězi! xD) Inu, budiž)

Už nevím, co dalšího bych dodala, aby vám čtení těchto řádků zabralo doopravdy 5 a více minut. Víte co? Čtěte trochu pomaleji. Nebo… si ho přečtěte znovu. A pak třeba znovu. Kdo vám v tom brání? Já rozhodně ne.

Tak v klidu, a zvládneme to, Borci!

S přátelským pozdravem

Motyka

_____________________

Elen síla lúmenn’ omentielvo…