Poprvé a snad ne naposled

Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

Je to už 3 měsíce, co jsem se stala skautem a pár týdnů, co mi M ukázal existenci téhle výzvy. Ač mi to přišlo dle názvu velmi divně, na výzvu kolegů jsem se přidala jede nad v tom na ústředí Junáka asi 8 💪.

Včerejší cestu domů po náročném víkendu jsem trávila čtením úkolů tu na webu a kalkulováním, jak se dají úkoly zkombinovat do co nejlepšího výsledku. Jsem zvědavá, jak dlouho mi vydrží se snažit a nesklouznout do depresivního “I rly don’t care. Nechte mě spát dalších pár let.”.  Protože je u mě velmi jasné a jednoduché se nadchnout pro věc, ale udržet tu pozornost dostatečně dlouho je už vážně bolest. No… Vytrvalost není moje silná stránka.

Každopádně jsem včera nadšená vyprávěla doma o všech úkolech. Bratr po výčtu pronesl, že jsem měla hned říci, že to bude užitečné i pro domácnost. Tedy… Podpora rodiny přišla ve chvíli, kdy zjistili, že budu víc vařit, uklízet a trávit s nimi čas u jídla. Byť je to teď hlavně z důvodu sbírání bodíků.

Čili dnes jsem aktivně vstala na budík. A tedy mé 20minutové válení v posteli jsem nahradila protahováním. Moje rychlochůze na autobus mi dala zabrat už v těch 6 ráno. A cestu dopravními prostředky jsem se konečně donutila využít čtením místo bezcílného scrollování Instagramem. V práci jsem využila oběd jako setkání s přáteli – protože s nimi se mile povídá.

Hned na úvod jsem využila, že je jedna z týdenních výzev o jídle a k večeři jsem dnes vařila (smažila?) typicky francouzské crêppes – palačinky.

Mám radost, že mi podařil den bez vulgarit a i mlsání – na to jsem málem zapomela, když přede mě šéfová postavila čokoládu. Avšak na otužování jsem si vzpomněla až poté, co jsem vylezla z vany a znovu se tam vracet nechci ❄️. Takže zítra znovu a lépe.

A konec konců… Chtěla bych psát pokaždé věc, která mi ten den udělala radost. A vy, kteří to čtěte to taky zkuste, uvědomit si nějaké maličké denní štěstí (a klidné mi to tu i napište).

To moje je radost z toho, že mi Georgie řekla, že jsem oblečená jak čarodějnice Uršula z Malé mořské víly. Jakože není to nic lichotivého, ani nemám podobnou postavu, ale barevně to dokonale sedí a ten záchvat smíchu byl osvěžující. 😇

 

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.

2 reakce na „Poprvé a snad ne naposled“

U nás se vždycky smažily 🙂 Ale když o tom tak přemýšlím, tak je to zapeklitý lingvisticko-technologický problém. Dělají se na tuku* ale není ho zase tolik, aby to bylo klasické smažení. že bys měl pravdu a skutečně se opékaly? Třeba se tu najde vzdělaná duše a tento problém vyřeší 🙂

* nejlepší je sádlo 🙂

Napsat komentář