funfacts, rozhledna, vaření, Zdravoťák

Dnešní den jsem začala s plánem plnit týdenní výzvy. Po ranním rituálu čaje a protažení jsem se pustila do vaření.

Vybrala jsem si jednoduchý recept, abych ho stihla ráno před odchodem a i tak to bylo trochu stresující. Vrhla jsem se tedy na čapátí a jednoduchou indickou omáčku. To se stalo mým brzkým obědem, po kterém jsem vyrazila na zajímavé místo.

Tím místem je rozhledna, ta nejmenší kterou jsem kdy viděla. Jde tedy spíš o umělecké dílo od Čestmíra Sušky. V kasárnách má děl několik a je mým oblíbeným umělcem. Vytváří obří sochy převážně z kovových barelů. Tím jak je podlaha rozhledny mřížovaná, trvalo mi chvilku překonat strach na to jít ke kraji pro lepší fotky a na cestě dolů, ale za ten zážitek to stálo.

Dalším mým cílem bylo dojít pěšky na zdravoťák k červenému kříži. Dnešek se věnoval první pomoci a ačkoliv to pro mě bylo dost opakování, stále jsem se dozvěděla nové věci. Největším zjištěním bylo, jak těžké je resuscitovat obézního člověka ( pro představu, já nebyla schopná ani dostatečně udělat jednu kompresi, přičemž na průměrném panákovi jsem byla schopná resuscitovat nejméně půl minuty)

Tady je pár perel z přednášky:

• Jehly nosí diabetici i feťáci, rozdíl je, že diabetici je nenechávají v Praze na chodnících
• Nejvíc encefalitidy z Klíšťat u nás je v Praze
• Pokud nemáte čím zasaženého proudem odstrčit, hoďte po něm židli
• Někteří lidé se ani do Lucase nevejdou (přístroj co dělá CPR)
• Defibrilátory mají uvnitř žiletku abyste mohli oholit místo na nalepení elektrod
• “propíchnete mu plíci, ale to nevadí protože je stejně mrtvej“ ( kontext : resuscitace a Klinická smrt)
• Mít zástavu srdce je nejlepší v Praze (kontext ; Pražáci jsou nejúspěšnější v CPR)

Můj den končím jako poslední 3 dny, zápisem do cestovního deníku. Tak snad mi to vydrží i do dalších dní. Závěr z dnešního dne, buďte v Praze, protože tam máte nejvyšší šanci přežít zástavu srdce, ale dejte si pozor na klíšťata.

Dobrou noc,

Piškotka💜

Recepty :

Čapátí

Suroviny

mouka pšeničná celozrnná hladká 350 g

voda 175 ml

Postup

Od základů

Mouku vsypte do misky a doprostřed nalijte vodu. V Indii se na tyto placky tradičně používá celozrnná mouka, ale umletá dohladka. Rovnocennou náhradu získáte, pokud smícháte stejný díl obyčejné hladké mouky a hrubé celozrnné mouky, která je u nás běžně dostupná.

Dětské hry

Vodu s moukou promíchávejte vidličkou, dokud se suroviny nespojí v tužší těsto. V tuhle chvíli máte položen základ menu – placky totiž slouží jako chuťově zcela neutrální doplněk dalších chodů. Ty bývají díky množství koření natolik výrazné, že vaše trávicí ústrojí uklidňující působení placek neobyčejně ocení. Mohou se ale stát i hlavním chodem.

Škola trpělivosti

Teď těsto porůznu překládejte, stlačujte a hněťte, až se ve vašich rukou promění ve stejně tvárnou hmotu jako v Moničiných. Důkladné zpracování je důležité, s těstem si pak můžete doslova hrát. Indie není zemí pro uspěchané – správná Indka hněte těsto klidně i patnáct minut.

Ukrajujte kousky

Z tvárného těsta vytvoříte asi 12 kousků. Každý v dlaních ještě trochu prohněťte, aby bylo těsto dokonale připravené na válení. Pokud se lepí, přidejte ještě trochu mouky.

Žádné nafukování!

Placku rozválejte tak, aby byla velká asi jako dezertní talířek. Mezitím nechte rozpálit železnou plotýnku nebo pánvičku (bez tuku). Přitiskněte na ni placku; když čapátí po chvilce obrátíte, měla by se okamžitě nafouknout. Mějte po ruce složenou utěrku, s jejíž pomocí nafukující se bříško placky zase zploštíte.

Jedlý jídelní servis

Na pánvičce se čapátí pěkně propeče. Že je hotové, poznáte podle hnědých ,puchýřků‘. Čapátí je nesmírně chutné, ale nejlepší je ještě teplé, takže ho nenechte vychladnout. Jak jsme již řekli, na příbory můžete zapomenout – indičtí stolovníci si pomocí kousků placky nabírají jídlo i omáčku.

Indická omáčka

Suroviny

meruňkový džem 150 g

majonéza 150 g

kari koření 1 ČL

Postup

Smíchejte 150 g meruňkového džemu se 150–180 g majonézy a 1–2 lžičkami kari koření; případně ještě dochuťte solí.