Cestou kolem světa s Ezopem – 3. Kapitola

KAPITOLA TŘETÍ, v níž se zapřede rozhovor, který může Phileasi Foggovi přijít draho

Zatímco se pan Passepartout rozkoukával v novém domě, se pan Phileas Fogg vydal na oběd do Reformního klubu. Na oběd měl rybu s bramborovou kaší a omáčkou. Zde by mě opravdu zajímalo, zda pan Fogg i obědvával totéž či alespoň totéž s určitou pravidelností, jako například Shledon Cooper z Teorie velkého třesku. Koneckonců jeho pravidelnost a přesnost je opravdu ad absurdum, a tedy bych se ani za toto již nedivil.

Dále jsou zmíněné jeho činnosti v Reformním klubu, po obědě si jako každý den čte noviny, a to dvoje tak, aby mu pokryly čas od oběda až do večeře! To je vskutku více než naše usmolená půlhodina na zprávy 😀

Aby toho nebylo málo, po večeři si pro jistotu čte ještě další noviny, když se pomalu začnou scházet stálí členové Reformního klubu a známí pana Fogga. Jsou to vesměs všichni bohatí lidé – bankéři, podnikatelé a další. Tito společníci jsou zrovna zabředeni do rozhovoru, z něhož se dozvídáme o elegantní krádeži 55 000 liber z Bank of England. Částka 55 000 liber odpovídá dle dnešního kurzu asi 1 600 000 Kč. Můžete si tak představit, o jak velkou sumu se asi jednalo, když k tomu připočtete 151 let inflace.

Jak se dále dozvídáme, lupič je stále neznámý, ale jeho popis byl rozeslán všem detektivům po Evropě. Podezřelý je jistý gentleman s vybranými způsoby, který se v bance pohyboval v den krádeže. Peníze pak neukradl nijak násilně, pouze využil nepozornosti a bankéře jednoduše s nimi odešel. Nad tím, jak je něco takového v bance možné se zbytečně nepozastavujte, Anglická banka má zkrátka problémy s bezpečností.

Rozhovor se následně stáčí k tomu, jak se díky novým způsobům cestování svět zmenšil, což už nevyhnutelně vede k celé pointě našeho příběhu. Dle jednoho novinového článku, který pan P. Fogg. samozřejmě četl, se dá objet celá zeměkoule za pouhých 80 dní. Ne všichni přítomní gentlemani tomu věří, avšak náš hrdina je přesvědčený, že se to skutečně již dá provést, a to se včetně jakýchkoliv neočekávaných zpoždění, které na cestě takto dlouhé nutně musí nastat.

A jak asi tušíte, nečeká nás nic jiného než gentlemanská sázka. Phileas navrhne, že takovou cestu skutečně podnikne a že pánové můžou jet s ním. K tomu se ostatní ale pochopitelně nemají a po navržení sázky vsadí pan Fogg 20 000 liber, že přesně za 80 dní se pánům ukáže zde v reformním klubu po vykonání své cesty.  20 000 liber je asi polovina toho co má na účtu a zbytek odhaduje, že mu poslouží, aby svou nesnadnou cestu vykonal. Všehovšudy je to jistě ohromná částka a jeho společníci se na proti sázku musí složit všichni dohromady.

Jak nás postavy nezapomenou upozornit, na cestě jako je tahle bude potřeba s matematickou přesností přestupovat z vlaku na vlak, z lodi na loď. A my si začínáme uvědomovat, proč popsal Jules Verne pana Fogga právě tak jak ho popsal. Jistě, aby nás překvapil, že někdo tak ustálený je schopný něčeho takového a jistě i proto, aby on byl právě ten, kdo tuto cestu dokáže provést.  Stejně tak byl pan Passepartout stvořen tak, aby došlo k tomuto zvratu a potenciální třecí ploše mezi našimi hrdiny.