Cestou kolem světa s Ezopem – 1. Kapitola

Drazí bratři, sestry a případní neskauti,

přináším vám, jak jsem slíbil, první část příběhu Cesta okolo světa za 80 dní. Ještě než se pustím do vyprávění, bych chtěl zmínit, že já sám čtu český překlad pana Josefa Pospíšila. Kniha je volně dostupná na internetu na stránkách Městské knihovny Praha. Odkaz přikládám níže

https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/69/31/59/cesta_kolem_sveta_za_osmdesat_dni.pdf

Pokud tedy uvažujete, že byste si knihu přečetli, jistě to bude lepší, než-li má převyprávěná verze. Pokud pak rádi posloucháte audio knihy, je celá knížka k poslechu na youtube.

Ještě vás informuji, že názvy kapitol jsou v původním znění a takhle popisně je pojmenoval sám autor. A nyní již k příběhu samotnému.

Kapitola První, v níž Phileas Fogg a Passepartout přijímají jeden druhého, jeden jakožto pán, druhý jakožto sluha

Většina první kapitoly je věnována popisu pana Fogga, jeho života a jeho osobnosti, kterou se vám nyní pokusím přiblížit. Pan Phileas Fogg (nikoliv Willy Fog, jak je tomu v onom slavném animovaném seriálu) je typický britský gentleman, což v této době a smyslu zahrnuje jak dobré mravy, tak příslušnost k vyšší respektive bohatší části společnosti. Ačkoliv je pan Fogg bohatý i pohledný, je poměrně samotářský a zbytečně o sobě nic nesděluje. Jeho charakteristickou vlastností je jeho přesnost, která prostupuje jeho každodením životem až do absurdnosti. Každý den provádí v přesný čas právě tytéž činnosti. Vždy dělá přesně tolik kroků a pohybů, kolik je třeba a zaměstnává vždy pouze jednoho sluhu. I od tohoto sluhy má pak vysoké nároky a na začátku knihy se nám letmo mihne sluha Foster, kterého se pan Fogg rozhodl propustit za to, že mu přinesl vodu o 2 °F studenější, než měl. To odpovídá rozdílu 1,1 °C a nemůžu si pomoci, ale pan Fogg na mě tímto moc dobrý dojem nedělal.

Pan Fogg zřejmě nemá žádné zaměstnání a jen málo se o něm ví. Vlastně nebývá nikdy spatřen nikde jinde mimo svůj dům, Reformní klub, kterého je členem a pravidelným navštěvovatelem, a cestou mezi nimi. Ačkoliv není jisté, zda někdy někam cestoval, je to velice možné, neboť má veliký přehled o dění ve světě. Pravidelně čte noviny a je v klubu známý svými kalkulovanými odhady ohledně dění v cizině i v Británii. Inu charakter pana Fogga vskutku odpovídá činnostem, které má uvedené ve své známce v tabulce Skautského borce a svou efektivností a kalkulovaným rozvrhem je sám tak trochu skautský borec. 🙂

Scénou, kde jeho bývalý sluha uvádí před pana Fogga nového uchazeče o svou pozici se nám pak dostává na scénu Jean Passepartout, jehož jméno ve francouzštině nejspíš doslovně znamená něco jako „projít-všude“ (nejsem francouzštinář, klidně mě opravte). Jeho jméno se tak v některých českých vydání překládá jako Proklouz, což je sice výstižné, ale nějak se s tím slovem z estetických důvodů nemohu ztotožnit.

Jean Passepartout je tedy předveden před pana Fogga a poskytne nám výčet profesí, které ve svém životě vykonával. Zmiňuje zejména profese pouliční zpěvák, cirkusový krasojezdec, profesor tělocviku a posledně také hasič. Dozvídáme se zde stručně také jeho motivaci, že se chce ve svém životě poněkud více usadit a okusit domáckého života jako komorník. Po krátkém rozhovoru jej pan Fogg ihned vezme do své služby, načež odejde přesně na čas do Reformního klubu usednout k obědu a zanechá překvapeného sloužícího samotného v domě. Tento odchod nám tak názorně ukazuje typ výstřednosti, který můžeme od pana Fogga očekávat.