Ve středu jsem se koukla na průběžnou tabulku všech hráčů a zděsila se, že mám tak málo bodů. Ale jak je to možné? Pak mi to došlo. Však já si nastavila jako volný den úterý – den, kdy vím, že vůbec nic nestihnu. Tím pádem je svět zas v pořádku a já se můžu v klidu věnovat Borci. Ve středu jsem se cítila úspěšně, neboť jsem i přes začínající rudý týden zvládla plný počet bodů v poctivosti (takový den je bez mlsání docela těžký, musím podotknout) i ve vůli.
Vzhledem k tomu, že v pátek mě čekal koncert, mohla jsem si zapsat 2 hodiny zpěvu na zkoušce. Dokonce i neplánované 2 hodiny psaní psychologického rozboru.
Oproti středě vypadal čtvrtek mnohem víc bídně. Moje soustředění se dalo přirovnat ke zlaté rybičce a způsobila jsem zbytečnou chybu během plnění naprosto jednoduchém příkazu v práci. Ale! Během nápravy jsem si mohla zapsat ale další body! Neboť jsem se hnala přes kus Prahy tam a zas zpět propocená jak kostelní myš.
Po práci jsem si jen zapsala body za čas s přáteli a úplně omylem jsem jsem přišla k bodům i za otužování.
Přišla jsem do sprchy a pustila na sebe vodu. Doufaje v příjemnou teplotu jsem si ji pustila rovnou na vlasy a… ledová. Minuty postupovaly a voda ne a ne teplejší. S drkotajicimi zuby jsem se nakonec umyla. Opakovala si, že to nemůže být tak příšerné, když si za to můžu napsat 75 bodů.