Ave Borec 2025! :)

Zdá se mi to jako včera, kdy Borec začínal a dneska už je všechno jinak. Zdá se mi to jako pár dní, kdy jsem psala podobné povídání, jak píši nyní.

Do půlnoci sice ještě zbývají necelé tři hodiny, ale další body do své tabulky již nezapíši. Jedině by to šlo za lenošení, nic jiného už dneska dělat nehodlám. Končí pracovní týden a já mám všeho už dost.

Během tohoto ročníku jsem se naučila pár nových věcí, objevila pár nových míst v okolí, snad se i trochu posunula mentálně a vůbec to bylo príma.

Jsem moc ráda, že jsem se loni nechala ukecat a do výzvy šla, letos jsem se už těšila předem a bylo jasné, že do toho půjdu zase.

Na jaké místě budu letos, to se ještě uvidí. Proti vám všem mladším nemám naprosto žádnou šanci být na předních místech, ale jsem moc ráda, že nejsem na chvostě a že s vámi zatím zvládám držet krok někde v půlce startovního pole 🙂 A to i přes to, že jsem více než tři neděle měla co dělat, abych se vůbec hýbala a neskončila zase v nemocnici (problém s páteří) a tak body za rozcvičky a výlety šli někam úplně jinam, jen ne do tabulky. Asi to tak mělo být.

Pokud se dobře pamatuji, tak jsem loni byla asi na 130 místě. Věřím a doufám, že letos to bude lepší, protože to byl jeden z mých letošních cílů. Měla jsem tři:

– dohrát až do konce
– být lepší jak loni
– porazit Čmelku (nebo alespoň neprohrát o moc bodů)

První se povedl, hurá! 🙂 Druhý snad také no a třetí se letos nepovedl. Bude to větší motivace pro rok příští. Už teďka se na něj těším.

Mějte se fajně, užívejte si jarních, letních, podzimních i zimních dní a za deset měsíců se zase uvidíme. Zde na internetu nebo někde v reálném světě. Třeba se podaří i nějaký ten sraz v okolí Radobýlu 🙂

Nazdar příště 🙂