Autor: Jaja73

Tento týden nebyl nic moc, nějak se mi do ničeho nechtělo. Hlavní cíl borce je udělat ze sebe na 2 měsíce lepšího člověka (jestli to dobře chápu 😂), a tento aspekt já osobně hodnotím hlavně podle bodu prokrastinace. Ostatní bodíky pro mě nejsou tak důležité, spoustu z nich plním i mimo borce a přesně k tomu jsem tento týden sklouzl.

Plnil jsem vpodstatě jen to, co je součástí mé běžné rutiny a na body “navíc” co by člověk normálně neudělal, ale kvůli borcovi by se k tomu mohl dokopat jsem se nedokopal😅. A místo toho jsem vždy sklouzl k nějaké formě prokrastinace, kdy je člověk na telefonu jen proto aby na něm byl, což není dobré.

O víkendu už se to zlepšilo, rodinná oslava na chatě, tam zase nešlo splnit mlsání, ale jednou za čas si člověk může dopřát pár nezdravých věcí a zároveň mě ten příjemně a smysluplně  strávený čas s rodinou (celé sobotní odpoledne jsem koukal na hokej🤣), bez prokrastinace namotivoval do posledních 2 týdnů. Uteklo to teda hrozně rychle.

Věřím že se vám šestý týden dařil o něco lépe než mě a jste namotivovaní do finiše.

Jája

V sobotu jsem se zúčastnil Zvasu, neboli závodu vlčat a světlušek. Mým úkolem bylo doprovázet jednu z našich družinek vlčat, které se účastnili. Ovšem mým hlavním tajným úkolem bylo (zcela dobrovolně bych si tu bandu vřeštících běhajících dětí na triko nevzal, stačí mi naši skauti, s němi to je někdy taky pěkné peklo) navnadit budoucí přecházející vlčata, aby se jim chtělo do skautů, protože prý jsou spokojeni ve vlčatech a přecházet se jim moc nechce. Tento rok jich má být hned 6, tolik jsem snad nikdy nezažil.

Přesuneme se k samotnému závodu, čekalo nás devět stanovišť a hned to první bylo snad nejhorší. Organizátoři zřejmě neodhadli jak dlouho může úkol vyrábění tykadel (téma bylo záchrana mraveniště) trvat a všichni se tam zasekali. Pro představu, dle původního zadání měli děti na výrobu maximálně 5 min, my jsme tam strávili asi 30 a rozhodně jsme nebyli výjimkou. Po tomhle jsem si říkal, že jestli takové bude každé další stanoviště tak se vrátíme bůhvíkdy. Naštěstí se mé obavy nenaplnily a problematické už bylo jen jedno stanoviště, o tom však až za chvíli. Druhým úkolem byla zdravověda, ta se mým vlčatům velmi povedla, to jsem fakt nečekal. Následoval úkol třídění odpadků a potom nějaké šifry.

A pak to přišlo, druhé kritické stanoviště. V rámci urychlení závodu byla trasa s úkoly kruh a v jeden čas vystartovaly vždy 2 družiny a každá šla jedním směrem (takhle to bývá asi všude). A tudíž se logicky střetly 2 naráz na pátém stanovišti, což by nemusel být problém. Jenže na páté stanoviště dali práci s mapou, která je časově velmi náročná a tak se začaly družiny štosovat. Jen na zahájení úkolu jsme čekali 50 min. A aby vydrželi vlčata 50 min sedět? Sci-fi. Jeden utopil batoh, další měl hlad, protože už si snědl svačinu a každé 2 min se ptali “Kdy už půjdem na řadu?”

Nicméně i tohle jsme zvládli a čekali nás poslední tři úkoly, při jednom brodili řeku, pak hledali v jízdním řádu, kdy si mají přijet pro ztraceného Ferdu Mravence a nakonec stavěli věž ze sirek. Zdárně jsme se po necelých 4,5h vrátili. Musím říct “Zlatí skauti,” je to fakt rozdíl jestli těm klukům je 6-10, nebo 10-15. Klaním se všem Vám, kteří děláte program pro vlčata.

A ještě musím říct jak dopadla má tajná mise. Samozřejmě se podařila 🙂 už se nemůžou dočkat, až přestoupí a budou častěji vařit a spát pod stanem a spoustu dalšího.

Jája

Nejlepším způsobem jak získat dost bodů je nepochybně spánek. Záměrně píšu nejlepším, a ne nejjednodušším. Do tohoto víkendu se mi vesměs dařil plnit, ostatně se o to snažím i mimo skautského borce, protože délka a kvalita spánku extrémně ovlivňuje nás život.

Nicméně tento víkend ta možnost prostě nebyla a člověk se snaží nahnat body nějak jinak, 150 je fakt dost no. Páteční večer jsem strávil s přáteli, které jsem dlouho neviděl a sobotní na střediskovém plese a druhý den ráno jsem vždy někam spěchal. Naštěstí se těmito aktivitami body vynahradí, ale dopadne to vždy +- tak že člověk nic nezíská ani nic neztratí, ale zároveň je nevyspalý 😅. Takže z toho vyplývá že je lepší spát než dělat jiné věci za body, což není moc objevná myšlenka, ale jsem hold nevyspalý, tak mi prosím odpusťte pokud jste čekali nějaký filozofický text.

Jája

Druhý týden byl lepší než první a to nejen v plnění borce. Jelikož to je můj první ročník tak dává smysl, že se člověk naučí ještě trochu efektivněji využívat čas a já začal po očku pokukávat po známkách a vybírat si úkoly, které mě posunou v jejich získávání.

Jako zatím druhou jsem dokončil “Rampoucha”. Nebyl to žádný velký problém, s pravidelným otužováním jsem začal už minulý srpen a nemůžu si to vynachválit. Samozřejmě, že prvních několik vteřin pod nejstudenější vodou kterou naše sprcha dokáže vykouzlit není příjemných, ale po 2-3 minutách, které takto pravidelně trávím se vždy cítím skvěle. A toto není jediný benefit který jsem na sobě za tu dobu vypozoroval. Nikdy jsem příliš netrpěl na nemoci, za což jsem rád, ale takové to celozimní lehké nachlazení se mi nevyhýbalo, stejně jako většině lidí. Avšak tento rok se nedostavilo, přikládám to právě otužování, člověku to skutečně vyztuží imunitu.

Plnění mělo jediné úskalí. Až do středy jsem měl levou nohu zakonzervovanou v sádře, takže to byla ve sprchovém koutu docela akrobacie, aby se sádra příliš nenamočila. Nicméně tato nepříjemnost středou definitivně skončila a doufám, že už se nic podobného nebude opakovat.

Doufám, že se máte všichni skvěle a přeji hodně zdaru v plnění.

Čuus

Jája

První týden skoro za námi. Letos se účastním poprvé a zatím jsem nadšen, člověk má daleko větší motivaci věnovat se všemu možnému, když jsou za to bodíky.

Mým kamenem úrazu bylo v prvním týdnu a bohužel se obávám, že tomu tak bude i nadále sprostá mluva. Věřím že nejsem sám.

Doma to docela jde, ale ve škole… Automaticky přepínám do módu svých spolužáků a sprostá slovíčka se do vět vkládají ani nevím jak. Nastal víkend, zdánlivá šance na úspěch. Není totiž škola. Jenže hned v sobotu domácí hokejový zápas, to zas nastává fanouškovský mód a pochopte, křičet na rozhodčí “Ty slepče, to jsi neviděl ten faul protihráče”, nebo “Vy hradečtí konzumenti dopingu” (fanušci hokeje pochopí) se prostě nedá. Ale světe div se, podařilo se mi to, všechna sprostá slovíčkach ve fanouškovských chorálech jsem zdárně vynechal a v tabulce jsem zapsal první body do této kolonky, byl jsem na sebe patřičně hrdý :-). Bohužel nám zrovna včera skončila sezóna, ale aspoň jedno pozitivum se najde. Třeba právě díky tomu sprostá slova omezím.

Krásnou neděli

Jája