俳句

Říkal jsem si, že půjdu cestou nejmenšího odporu a zkusím vytvořit nějaké haiku do týdenní výzvy, tak snad se povedlo a dá se to alespoň číst.

 

na ulici sám
přemítám nad životem
neuspokojen

––––––––––––––––––

jak krásné to je
když je země tak čistá
neštěstí pro mě

––––––––––––––––––

okouzlen hudbou
v nočním městě kráčím si
nevnímaje chlad

––––––––––––––––––

libé zvuky aut
krájí ticho večera
tiše závidím

––––––––––––––––––

náš svět moudrosti
před zraky není ukryt
němé věty knih

 

Vězte, že jste byli u zrodu největšího českého haikaře!

Zápis VII. aneb Skauto-borcovské memes (3. díl)

Ahoj všichni!

Ano, je tu další týden a je to znovu tady. Motyka nemá čas ani body a snaží se to kompenzovat.

Mám pro vás už třetí várku a upřímně se domnívám, že jestli ještě udělám čtvrtou, bude to až za hodně dlouhou dobu. Vytváření memes mě sice baví, ale sama si říkám, že čeho je moc, toho je příliš a že bych se chtěla věnovat i jiným tématům. Např. minulý týden jsem vynechala svou klasickou sondu do světové kuchyně, takže doufám, že to tentokrát stihnu napravit.

Nezoufejte, třeba se k memes ještě dostanu. A třeba se najde někdo, kdo to za mě do té doby převezme.

Každopádně, bez dalších prodlev, tady je máte.

 

 

 

 

 

 

Doufám, že se líbily.

Elen síla lúmenn’ omentielvo…

Švihulčino vystupování II: Jak jsem se stala geoložkou

Ahoj všem,

ráda bych s vámi sdílela své již druhé vystupování před kamerou. Tentokrát se dozvíte, jaká byla moje cesta od zapálené studentky gymnázia až po doktorku geologie.

Užijte si poslech!
Švihulka

Básnička o zahrádce

Milé sestry a milí bratři,

 

přináším vám básničku, která je výstupem špionáže inspektora Fixe v rámci čtvrté týdenní výzvy.

Báseň bych chtěla věnovat Motyce, jelikož v ní také účinkuje 😉


V malé vísce u Brna,

co jmenuje se Tvarožná,

Švihulka bydlí v domku šedém,

i s malou zahrádkou – tam nyní půjdem.

 

Vedou tam z obýváku francouzské dveře,

první, co spatříte, jsou žluté keře.

To podél plotu kvete nám zlatice,

již od půlky března zahrádku zdobíce.

 

Na straně opačné se pne réva vinná,

zatím je holá – ještě je moc zima.

Vyrůstá bujně, přelézá k sousedům,

i oni se tak těší slaďoučkým hroznům.

 

Vedle je umístěn dřevěný záhonek,

kde přes léto roste spoustu bylinek.

Nyní v něm panuje veliký chaos,

neboť je zarostlý, chytám se za nos.

 

Až bude venku zas větší teplo,

vezmu si motyku, kýbl a hráblo.

Záhonek zvelebím, vytrhám plevel,

už to tam nebude, jak když řádil živel.

 

Máta, meduňka, tymián i levandule,

provoní zahrádku – to bude milé.

Chlebík nám ozdobí pažitky šnytlík,

jahůdek nasbírám si plný pytlík.

 

Úplně vzadu rostou dvě borovice kleče,

jsou tak malé, že je pozoruji vkleče.

Uprostřed vlevo se tyčí mišpule,

ta v zimě plodí dost hnusné bobule.

 

Hned vedle mišpule raší nám nektarinka,

loni ji bohužel napadla kudrnka.

Snad letos ledoví mužíci nebudou úřadovat,

a my si v létě budeme moct pochutnat.

 

Tím končí pozorování inspektora Fixe,

já ho pak informuji, co dál bude dít se.