10 důvodů, proč číst tento zápis o klimatu

Jelikož jsem obří nerd, a jelikož se mi nechce psát zápis o svém dni, rozhodl jsem se napsat o tom, co jsem naučil ve škole za posledních pár měsíců. Tak, a odradil jsem 90% čtenářů.

Pro ty, kteří čtou dále, trocha kontextu – studuju přírodní vědy na VŠ, a jeden z mých současných předmětů se jmenuje Quantitative Environmental Science. V tomhle předmětu zkoumáme různé proměny, kterými prochází zemské klima, snažíme se najít fyzikální mechanismy a příčiny pozorovaných změn, a budujeme matematické modely, které zkouší předpovídat, jak se bude klima vyvíjet v budoucnu. Je to dost moderní předmět, a hrozně uspokojivě kloubí mou lásku k přírodním vědám a lásku k přírodě samotné (tu jsem získal ve skautu). Zároveň mi ten předmět pomáhá zorientovat se v záplavě faktů ohledně klimatické změny, a budovat si nějaké vlastní pochopení toho, co se děje. Pokud to zajímá i vás, níže jsem vybral deset pro mě zajímavých poznatků z tohoto předmětu, které mi utkvěly v hlavě.

1. S pitnou podzemní vodou zacházíme ještě hůř, než jsem si uměl představit – na obrázku níže jsou červeně vyznačené regiony, kde nejvíce ubývá zásoba podzemní vody. A na těch diagramech pod mapkou je vidět, kolikrát větší by muselo být dané území, aby pokrylo veškeré vodní potřeby daného regionu (např. západní Mexiko by muselo čerpat vodu ze 27x větší oblasti, než je ono samo, aby pokrylo své potřeby).
2. Znečištění vzduchu, zejména ve městech, je extrémně proměnlivé – ve dne je horší než v noci, v zimě je horší než v létě, u hlavní silnice je dramaticky odlišné než na náměstí s omezeným přístupem aut. Je zajímavé, jak některé znečišťující látky ve vzduchu (např. PM2.5) můžou putovat stovky kilometrů, a jiné (např. NOx) se rozloží po pár metrech.
3. Velký problém v našem ovzduší je ozón. Zatímco mnoho kilometrů nad námi tvoří příjemnou ozonovou vrstvu, která nás chrání, pokud se vyskytuje poblíž zemského povrchu, je to velký problém. Zajímavé je, že množství ozónu u zemského povrchu regulují hlavně stromy (pomocí svých přírodních emisí) a auta/dopravní prostředky (pomocí emisí oxidu dusíku).
4. Tání polárních ledovců je překvapivě lokální problém. V některých částech Antarktidy dokonce led přibývá spíš než odtává. Bohužel, v místech, kde taje, tak taje mnohem rapidněji a rychleji než co může jinde přibývat. Na obrázku můžete vidět červeně vyznačené regiony, kde taje nejrychleji, a modře regiony, kde naopak nejrychleji přibývá.
5. Led není úplně pevný, ale může pomalu téct – něco jako med, jen pomaleji.
6. Stabilita pevninského ledovce závisí na tom, jaký tvar má mořské dno. Pokud je moře směrem od ledovce pryč hlubší, je ledovec stabilnější, než pokud je moře směrem od ledovce pryč mělčí.
7. V oceánu je uloženo 50x větší množství uhlíku než v atmosféře. To, do jaké míry si špiníme atmosféru pomocí CO2, do velké míry záleží, kolik z toho CO2 dokáže spolknout oceán (dokáže ho spolknout fakt hodně, ale ne tolik a tak rychle, kolik ho produkujeme).
8. Kdybychom zítra přestali vypouštět všechen CO2, co produkujeme, zemskému klimatu by trvalo možná i sto let, než by se tomu přizpůsobil – naše atmosféra a oceány mají velkou setrvačnost, a jakákoliv změna se promítne až do relativně daleké budoucnosti. Na druhou stranu toto je i naše pomoc, protože důsledky lidských extrémních emisí posledních pár desítek let jsou díky tomu snížené.
9. Oproti CO2, methan (CH4) je mnohem horší ve způsobování skleníkového efektu, ale vypouštíme ho mnohem méně. I tak, kdybychom snížili emise methanu, do zemské povrchové teploty by se to mohlo promítnout už v rámci 10-20 let, tedy mnohem rychleji než změny v emisích CO2. Proto se spousta současných plánů zaměřuje právě na methan a jak zamezit jeho emisím.
10. (nebo spíš 9b) – navzdory veřejně známému mýtu, mnohem víc methanu vychází z krávy předkem než zadkem: obrázek níže.

Mám v hlavě další stovku faktů k tomuhle tématu, ale nebudu vás nudit. Snad tu bylo aspoň něco zajímavého, a nebylo to moc ponuré čtení. Pokud by vás zajímalo více, můžu doporučit český projekt Fakta o klimatu, dělají skvělou práci. A kdyby cokoliv tady znělo moc odborně nebo by vám to nepřišlo dost podložené fakty, napište mi komentář a já to opravím.

Klimatu zdar!