Týden první – cvak!

Když jsem si v neděli 3. 3. večer uvědomila, že zbývá jen pár minut do začátku skautského borce, trošku jsem se zhrozila. Ani jsem si nestihla připomenout pravidla, natož pak rozplánovat dny. Můj borec proto začal nočním pročítáním všech změn od minulých ročníků a přemlouváním se, že mi stojí za to se ty dva měsíce snažit. Protože z předchozích zkušeností vím, že bych se jinak ke všem těm odloženým věcem a úkolům nikdy nedostala. Spát jsem šla stále trochu nepřesvědčená.

Ráno ve mě však něco secvaklo a já najela do své staré borcovské rutiny, jako kdybych s ní nikdy nepřestala. Najednou mi nevadí vstát na budík, dát si při čištění zubů ledovou sprchu a začít den prací. Ty body jsou přeci jen velkým motivátorem. A já si k nim letos přidala jednu osobní výzvu: získat všechny známky. Díky studiu na vysoké, kde budu měnit obor, na to letos mám spoustu času. Tak proč toho nevyužít?

Ve chvílích volného času jsem si během týdne spočítala, kolik čeho musím splnit, aby se mi to povedlo. Mým cílem na každý den je získat plný počet bodů z alespoň dvou kategorií (kromě poctivosti). A zatím se mi daří skvěle.

Trávím teď mnohem víc času na boulderové stěně, kde dělám instruktorku, takže body za sílu naskakují skoro samy. Chodím víc ven, navštěvuji brněnské památky, které jsem za rok a půl žití v Brně trošku ignorovala. Věnuji se více skautu, učení i domácnosti a začala jsem každý den vařit oběd na kolejích. Je ze mě prostě na dva měsíce zase nejlepší člověk, jaký dokážu být. Díky moc za tuhle výzvu, dělá nás všechny lepší!

Držím nám všem palce, ať nám to vydrží až do konce 🙂