V posledních dnech se mi borec plní dosti nedobře, hlavně přicházím o body za spaní, protože je toho v práci tolik, že prostě nemohu tolik spát. Respektive jsem nemohla tolik spát, kolik by bylo potřeba a já si přála. Ale zase se to poněkud zlepšuje, takže to snad nějak půjde. Moje “úhlavní sokyně” se dostala do vedení a to nemohu dopustit 😉 Ačkoli je mi jasné, že letos se mi loňskou výhru nepodaří obhájit, ale nedám ji to zadarmo.
Mimochodem, docela mi do mého snažení pořád házejí vidle i odpočinkové dny. Mohla jsem mít už tolik bodů navíc… a nic. Naštěstí to tak máme všichni, ale i tak si myslím, že by odpočinkové dny být neměly a když už ano, tak pohyblivé, protože v mém životním režimu je velmi těžké si určit jeden den jako volný. No nic, potřebovala jsem si trochu zabrblat, ale to je tak všechno.
V pátek jsem měla konečně volné dopoledne a odpoledne, protože v práci bylo třeba být až večer. Hurá! Konečně normální pracovní den. A tak jsem vyrazila na menší výlet do přírodní rezervace. Co člověk neudělá pro pár bodů, že ano. Mohlo jich být mnohem více, kdyby to pátek nebyl dnem odpočinkovým… chjo. Ale body za týdenní výzvu se hodí a procházka to byla také moc fajn. Cestou jsem potkala jen jednu živou lidskou duši a totiž letce. Jinak jsem byla sama, mohla si přemýšlet o všem možném i nemožném a tak vůbec. Však to asi všichni znáte, jaké to je príma být někdy jen sama se sebou v lese.
A protože i do našich končin dorazilo 21 století, tak jsem měla i čím udělat obrázky. Teďka půjde o to, jestli se mi podaří je sem nahrát. Ještě jsem to nikdy nedělala.
Bydlím pár kilometrů od našeho krajského města, takže si většina lidí myslí, že tu je jen poušť a zmar, leč opak je často pravdou. Přírodu tu máme moc hezkou, divokou a svéráznou. Na Sluneční stráň to nemám daleko, takže cesta za body byla celkem jasná 🙂
Tak, řekla bych, že to pro dnešek stačí. Kdo si povídání přečetl až sem, tak si jistě může dopsat nějaké body za čtení a já se už teďka budu těšit na další týden Borcování a novou šifru. Tu první jsem nedala ani náhodou, tu druhou zase s přehledem a třetí jen na půl. Vyluštila jsem jen tu provokaci, ale vlastní šifru ne. A dneska už to asi nedám, moje IQ se limitně blíží nule, skoro bych řekla, že se změnilo na IA.
Mějte se jak kdo chcete a moc to nepřehánějte s body, ať mám na konci nějaké hezké místo :-))))
PS: Pokud by někdo nevěděl, tak Velikou řekou myslím pochopitelně Labe. Sice se občas objevují názory, že toto označení patří jakési Vltavě, ale tak tomu není. Velikou řekou je skutečně Labe. O Vltavě jsem vzpomínám a hledám zjistila to, že je to jeden z mnoha přítoků Veliké řeky 😉