Ahoj všichni!
Přeji všem skautům i skautkám vše nejlepší ke dni svatého Jiří. Jak jste ho oslavili? Vzali jste si šátek nebo dokonce kroj?
Já si šátek dnes vzala do školy poprvé a nejdřív jsem se bála, že se lidi budou divně dívat, ale po prvních pár okamžicích jsem na to úplně zapomněla. A bylo to hrozně super. Na chodbách jsem potkávala i další lidi se šátky (a dokonce i jednu týpku s krojem, ta byla hodně hustá), které jsem ani neznala nebo jsem o nich nevěděla, že to jsou skauti. Takže zážitek určitě pozitivní, a doufám, že se příští odhodlám vzít si i polokošili nebo dokonce kroj.
Co se týče svatého Jiří, zjistila jsem, že mám ve svém okolí skauty, kteří vůbec netuší, že se nějaký takový den slaví, kdo je svatý Jiří nebo proč právě on je patron skautů. Proto jsem se rozhodla napsat tento rychlý příspěvek, abych vás blíže seznámila s touto osobností, historií tohoto svátku a různé jiné okolnosti, které se k němu vážou.
Takže, nejdříve: Kdo to byl svatý Jiří?
Svatí Jiří (či Juří) byl římský voják, který ale pocházel z Anatolie, nebo také Malé Asie, což byla země ležící na území dnešního Turecka. Mimo skautů je také patronem spousty zemí, mimo jiné třeba Anglie, Gruzie, Kanady či Katalánska, několika měst, jako Bejrút, Janov či dokonce Vysoké Mýto a také různých jiných věcí, jako vojáků, rolníků či nemocných lidí.
O Jiřím nemáme žádné historické dokumenty, ale zmiňuje se o něm Zlatá legenda ze 13. století . Údajně se narodil roku 270 do křesťanské rodiny a brzy po dosažení dospělosti vstoupil do armády, stejně jako jeho otec. Dotáhl to až na tribuna a stal se rytířem – později byl umístěn do města Nikomédie, kde plnil úlohu osobní stráže císaře Diokleciána. Když císař v roce 303 vydal příkaz k pronásledování křesťanů, Jiří se na něm odmítl podílet a sám se přiznal ke křesťanství. Za to byl krutě mučen a 23. dubna téhož roku byl popraven stětím.
A právě proto se svátek sv. Jiří – potažmo Světový den skautů – slaví 23. dubna.
A teď vám to možná šrotuje hlavou – jak je možné, že Světový den skautů je 23. dubna, když svátek Jiří slaví až 24. dubna? Je to jednoduché – celý svět slaví tento svátek 23., jen Češi ho slaví až o den později. Ale není to tím, že by se tahle informace do našich krajin dostala později. Jde o to, že 23. dubna slaví svátek též Vojtěch a vzhledem k tomu, že i to je velmi důležitý mučedník (důležitý hlavně pro nás, neboť se narodil na našem území), tak musel být Jiří odsunut na další den.
No jo, proč ale je Jiří vždycky vyobrazen s tím velkým hadem?
To proto, že mezi svým narozením a mučednickou smrtí -která mu dokonce vynesla i pravoslavný titul megalomartyra = velkomučedníka – stihl ještě jeden hrdinský čin, a to ten, že zachránil jedno celé město před záhubou drakem.
Jednoho dne totiž rytíř Jiří přijel do města, které sužoval smutek. Na náměstí se zrovna shromáždilo plno plačících lidí. Jiří se zastavil a zeptal se o kus dál stojícího starce, co se tu děje. Ten mu vysvětlil, že
lidé oplakávají královskou dceru. Do města totiž přiletěl drak a požadoval každý den dvě ovce. Když ovce došli, žádal lidskou oběť. Město tedy metalo losi a právě ten den padl los na princeznu. Jiří tedy na nic nečekal, běžel k prameni, na kterém drak seděl, a svým kopím ho zabil. Vrátil se do města, kde mu byla vyplacena odměna a on mohl jet zase dál.
To byla jedna verze. Podle další Jiří draka pouze svázal a poté přivlekl na náměstí, kde prohlásil, že pokud se celé město nestane křesťany, tak na ně draka poštve. Všichni lidé souhlasili a Jiří je tedy pokřtil.
Podle jiné zas dračí jed vystoupal po koni až přes hrot kopí a Jiří se ho musel pustit. K záchraně mu přispěla princezna, která hodila svým zlatým pásem, a tehdy se stal zázrak – pás draka odmotal, že se nemohl hnout.
A podle Hermana Melvilla (autora knihy Moby-Dick, Bílá Velryba) nebyl drak vůbec drakem, ale velrybou přičemž sv. Jiří nejel vůbec na koni, ale na velkém tuleni či mořském koníkovi. Inu, pr
avdu už se asi nedozvíme.
Co ale víme je, že Robert Baden-Powell zvolil sv. Jiří právě pro jeho statečnost, chrabrost a neústupnost. Pamatujme tedy na tyto vlastnosti ve skautském i neskautském životě.
Moc díky, že jste si přečetli tento příspěvek a budu se na vás těšit ještě v neděli, kdy pravděpodobně napíšu zápis poslední. Do té doby ahoj, a skautu zdar! 
Motyka
PS. Přikládám fotografii z kaple sv. Jiří, která je na anglickém hradu Windsor, který jsem měla tu možnost navštívit na podzim minulého roku. Kdo jste nebyl, vřele doporučuju, je to strašně hezké místo, takže tam určitě někdy zajeďte.
(PPS. ta fotka není moje – nemůžu najít svoji pohlednici z toho místa, ale z těchto stránek: https://www.stgeorges-windsor.org/st-george-st-georges-knight-shining-armour/)
Elen síla lúmenn’ omentielvo…