Po tom, co jsem si zvykla na osm hodin spánku, ráno přišla krize. Po dlouhé době můj spánek kvůli radě dlouho do noci utrpěl. Nejen, že jsem si nemohla zapsat body, taky jsem byla úplně rozespalá. Uvařila jsem si čajík se jménem “štěstí“ a u toho se snažila stihnout všechny ranní věci stále napůl spící. Pokud jste to do teď nepochopili, zkrátka nemám ráda brzké vstávání.
Po cestě do školy jsem si koupila jahody, které zrovna měli ve slevě ( pro zájemce mají v Bille a jsou dobrý) a u první přednášky jsem je posnídala. Mňam.🤤
Po chaotickém psaní zápisků a řešení věcí okolo, jsem za telefonátu sbalila věci, došla si do šatny pro kabát a vyrazila na druhou přednášku do druhé budovy naší fakulty. Po cestě jsem ještě s kamarádkami skočila na kafe a bubble tea, které jsme si vzali na přednášku. Stolky na fakultě nejsou zcela ideální a tak se mi podařilo zvrhnout celý můj stolek, který se začal skládat a mé téměř plné kafe skončilo na koberci. Jak skvělý den štěstí (asi jsem ráno nevypila dostatek čaje).☕️🍀
Přednášku jsem tak seděla nad hromádkou utěrek na ruce, aby vysáli z koberce zbytek kafe, který se nám nepodařilo utřít. Na další hodinu jsem si tak vzala kafe z automatu. Chutí tak 5/10, ale hlavně bylo teplý a fungovalo. Párkrát jsem se ještě vyděsila pokaždé, když jsem se dotkla stolku, ale další kafe už vylito nebylo. Ufff
Dnešek byl pro mě neobvyklý, protože jsem místo školy šla na kurz ZZA a tak jsem další přednášky vynechala. Tím mi ale vznikly dvě hodiny času. A tak přišel nápad splnit si týdenní výzvu a jako přírodní památku jsem si vybrala Petřín. S mými oblíbenými sluchátky, botami a kabátem v ruce jsem ani ne za půl hodiny vylezla nahoru, udělala pár fotek a vyrazila dolů zpátky na tramvaj.
To by ale nebyl den štestí bez další náhody (čti nehody). Sotva jsem vyšla, něco mi brnklo o kapsu. Na první pohled jsem nechápala, protože následky byly velmi nenápadné, ale při bližším zkoumání jsem vyzkoumala, že to byl ptačí trus. Skutečně mě pokálel pták při chůzi. A to ještě tak, že se trefil jak na bundu, tak na vrstvu pod tím. Den štěstí?🐦
Cesta uběhla rychle a po koupi dvou kusů pečiva jejichž název si nemůžu zapamatovat, jsem zvonila u Červeného Kříže a nemohla se dočkat (a trochu se obávala) první přednášky. Ta byla plná informací. Přišla přestávka a za mnou se ozval známý hlas “ahoj, tak jsi to ty “. Jaká náhoda ( tentokrát ne nehoda), za mnou stál bývalý vedoucí oddílu, který mě vedl před 14 lety. Svět je fakt malej ( aspoň v poměru ke slunci bychom to mohli říct). 🌞
Po moha dalších informacích a konci jsem dojela domů, udělala protahování ( už jen 6 dní do známky siouxů, jupí) a dala si konečně trochu relaxu. U koukání na nová videa a nabírání energie na psaní jsem téměř dokončila háčkovací projekt.
Uff to byl dlouhý den. Teď už jen zalézt do postele a nabít energii na další den.
🌟Dobrou noc🌟
Piškotka💜
P. S. Věděli jste, že když vypijete příliš vody (opravdu hodně vody), tak vám nabobtná mozek?🧠🧠🧠