Struggle

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli máte rádi struggle? Já moc ne – přišlo mi to postupem času tak nějak přirozené a jako důležitá součást života.

Zkusil bych nyní rozřadit struggle do několika kategorií, které si myslím, že mohou existovat.

Mám rád ten struggle, ale nemám rád aktivitu, která ho tvoří

Začneme tímto choulostivým typem.

Za mě je toto právě ten nejlepší struggle. Tento nás opravdu někam posune, protože samotná cesta bude největší vystoupení z komfortní zóny, ale na konci bude ta kýžená odměna, která nám doplní dopamin.

Nemám rád ten struggle a nemám rád aktivitu, která ho tvoří

Tento struggle může způsobit nejvíce poškození na těle i duši.

Toto je za mě ten nejlepší struggle, protože je dlouhý a nečeká na nás snadno viditelná odměna. Ta odměna je samotné překonání tohoto utrpení, které nás posunulo a budeme na něj znova připraveni (alespoň trochu).

Nemám rád ten struggle, ale mám rád aktivitu, která ho tvoří

Oblíbený u lidí, kteří rádi zapomínají na struggle, který už prožili a úmyslně se do něj dostávají znova.

Podle mě nejlepší struggle, protože se s chutí ponoříme do aktivity, kterou máme rádi, a pak nás nečekaně hitne. Jsme přímo nuceni s ním pracovat tam, kde jsme byli nejvíce zranitelní.

Mám rád ten struggle a mám rád aktivitu, která ho tvoří

Nejvíce oblíbený, protože je nejjednodušší.

Toto je podle mě ten nejlepší struggle. Je snadno dosažitelný a máme ho rádi. Co víc si přát. Nejjednodušší cesta k lepšímu já.

Nic takového neexistuje. Struggle je struggle a neměli bychom se mu bránit. Každé vystoupení z komfortní zóny nás posune.

Stay hard!!!