Kdyby jenom rozhledna

Jak ve výzvě zaznělo,

na rozhlednu vydáti se.

I když se nám nechtělo,

zvládly jsme vykopati se.

 

Na té blízko každý byl již,

na tu jsme jít nechtěly.

Sbalily jsme saky paky

a vyjeli dáleji.

 

Když na místo přijely jsme

i přes mé řidičské schopnosti,

přivítal nás ,,drobný” deštík,

zmokly bychom ke kosti.

 

V autě při té troše času

do řeči jsme se daly,

již za půl hoďky nepršelo

a my se chůze dočkaly.

 

Pár odboček vpravo vlevo

a my v cíli byly hned,

za 30 minut s přestávkama,

měly jsme krásný výhled.

 

Pršet už nám nepršelo,

sluníčko už svítilo.

Nikdo by teď ani neřek(l),

že před chvílí tu lilo.

 

Procházka nám přišla krátká,

chtěly jsme ji prodloužit.

Na mapě hleď nějaká zkratka,

teď už jí jen uložit.

 

4km na Hukvaldy,

tohle znělo až moc fajn,

jestli dojdem všechny v celku

neměly jsme vůbec šajn.

 

Ze 4 km 7 náhle,

procházka se protáhla,

ještě že sváča šla s námi,

každá z nás fest vyhládla.

 

Do auta opět nasedly jsme,

za 5 minut hustý liják.

Nechápavě seděly jsme,

tohle nevysvětlíš nijak.

 

Se stěračema na maximum,

domů jsme živé dorazily

a po rychlém osvěžení,

své žaludky naplnily.

 

Doufám že to bylo čtivé,

že se líbilo to vám.

Snad za týden nezapomenu

a opět tady zavítám.