Chci spát

Zvoní budík

Druhý

Třetí

A teď

Ještě ne

Teď už opravdu musíš vylézt z postele, jinak nedojedeš do práce

5 minut stačí

A teď 15 minut utíkej ty dva kilometry.

Stojíš. Mezi lidmi, co taky jedou.

Chci si ještě odpočinout

Sotva stojím

Jako při prší

Můžu si sednout na zem?

Já vím, že se to nedělá. Ale chci usnout.

To monotónní hučení

Uspává.

Proč nejezdíš dřív? Proč jezdíš domů tak pozdě? Proč si s námi nepovídáš? Kam zas jdeš?

Jak si představuješ svoji budoucnost?

PROSÍM!

Nechte mě chviličku být. Nedivte se, že utíkám do práce.

Chci spát víc.

Proč je 7 hodin tak málo?

Probouzím s touhou spát dalších

20 hodin čistýho času.

Jíst. Oblékat. Pracovat. Číst. Cestovat

každý den 3 hodiny

3 hodiny, kdy bych mohla číst a psát a tvořit a

Místo toho chci strašně moc spát.

Místo toho jsem tak moc unavená, že nedělám nic

Zírám na

Instantní dopaminu gram.

Unavuje mě ještě víc

Hlava

Bolí

Nohy

Stojí

Oči

Mlží

Na kostce mi padá dokola jednička

Šestka na ní není?

5 minut na probuzení stačí

4x se vrátím pro zapomenuté klíče

Nastoupit do autobusu, který začíná číslem 3

Běhat na něj 2 kilometry

Každý jeden den

Na kostce mi padá dokola jednička

Šestka na ní není.