Červená se, line záře…

Týdenní malířská výzva mě nadchla a naštvala zároveň. Nadchla, protože mě malování a tvoření opravdu baví, ačkoliv na to zoufale nemám čas. Naštvala, protože přišla zrovna v týden s nabitým programem, do kterého se tvoření vtěsnávalo jen těžko.

Když jsme borce hrála poprvé, tuším před šesti lety, byla totožná výzva. Tehdy jsem malovala Skautského borce (skauta ukazujícího biceps obklopeného symboly činností, za které jsou body). Letos jsem chtěla nakreslit rozesmátou partu na pramici, poněvadž jsem hrdá vodní skautka. Ale to je dost složitý motiv na který tento týden opravdu nemám čas a tak jsem musela zvolit něco jednoduššího. Ale ten vodáký detail jsem tam propašovala!

I tak není výsledek to, co nosím v hlavě, ale už jsem opravdu dlouho nekreslila. Takže mě nemile překvapilo, jak jsem některé techniky pozapomněla. Ale zas mě mile překvapilo, kolik odstínů tmavých, tlumených barev mají moje akvarelové pastelky. Taky nevím, jestli jsem kdy vůbec kreslila noc. Jo a chybí mi hvězdičky! Za to se moc omlouvám, ale musela bych pro bílou temperu do skříně v místnosti, kde spí dítě a nechci riskovat jeho probuzení. 😉

Tak doufám, že nade mnou přimhouříte oči že to nebude nejhorší obrázek tady.

PS: Název je: “Červená se, line záře…”

PPS: Mám strach, že se mi to nenahraje.

PPPS: Proč nepíšete deníky?! Je to hrozná škoda, bavilo mě je číst, sama jsem nikdy nevynechala a chybí mi komunita borců, která se tak vytvářela…