Na začátku borce jsem si dala cíl: získat všechny známky a taky se umístit nějak hezky v žebříčku, třeba do 10. místa. To znamená, že se každý den snažím jet naplno a získat plný počet bodů alespoň ze 2 kategorií, ideálně ze 3.
Ve třetím týdnu jsem trochu vyjela z kolejí, na které jsem během prvního týdne výzvy najela. S motivací jsem si přišla jako na horské dráze, ale protože to k životu patří, rozhodla jsem se s vámi své úspěchy i nezdary v tomto (upozornění: dlouhém) zápisu sdílet. Třeba vám to na vaší cestě dodá motivaci a ukáže, že v nepovedených dnech nejste sami 🙂
————————————
V pondělí ráno jsem šla na školní boulderovku nachystat soutěž. Jako většinou, když se tam stavím, jsem tam skončila na dvě hodiny. Jsou tam prostě super lidi, se kterými se dobře povídá.
Pak mě čekala angličtina, na kterou jsem z nějakého důvodu vůbec nechtěla jít. Ale přemluvila jsem se a hodinu si užila, konverzovat s dalšími studenty o totalitních režimech a cenzuře a debata o spánku mi vlastně velmi sedly.
Pak jen rychle na koleje pro oběd a zpátky na boulder, kde dvě hodiny učím. Pondělky a čtvrtky se zároveň staly tradičním setkáváním tří instruktorů lezení a jedné instruktorky jógy, kteří jsme si fakt sedli, takže chodíme lozit do hodin těch druhých :). To jsou potom dlouhá odpoledne, ve kterých se kategorie síla plní téměř sama. Nejlepší sport je totiž ten, který nás baví.
Večer ještě přečíst knihu a vyčerpaně padnout do peřin. Plný počet bodů ze síly, vůle, poctivosti a duchovna získány.
Úterý už bylo o něco horší. Bodů sice spousta, ale ráno jsem (snad poprvé za letošní výzvu) opravdu nechtěla vylézat z postele a být produktivní. Vidina všeho, co chci ten den stihnout, mě trochu děsila, ale nakonec jsem se přemluvila, že to za to stojí. Je to přeci pro mé dobro.
A tak jsem po otužování (které mě bohužel moc neprobudilo) chvíli psala, pak skočila na boulder dořešit nějaké pracovní záležitosti a sedla k počítači s cílem konečně si projít přijímačkové testy, které mě čekají v neděli. A čekalo mě zhrození a velká výzva v podobě neporušení sprosté mluvy. Zjistila jsem totiž, že jsem si při podávání přihlášky špatně přečetla, co mě čeká za přijímačky, a že budu muset kromě testu studijních předpokladů od MUNI psát ještě základy společenských věd od SCIO. Což, vzhledem k mému studiu IT na střední a už dva roky i na VUT bude trochu oříšek. Naštěstí se to týká jen jedné z možností studia, kterou mám v přihlášce, takže dostat se na ty ostatní by snad nemusel být problém.
Po pár hodinách učení jsem se vydala opět na boulder, kde jsem se potkala se třemi kamarády a užila si spoustu zábavy. Potom jsem ale trochu zapomněla na čas, a jen tak tak stíhala šalinu do centra města, na odběr plasmy.
Večer už jsem si na kolejích jen četla, trávila čas s přítelem a poslechla si ve sprše zprávy. Plný počet bodů z vůle, duchovna a poctivosti.
Středa byla mnohem míň produktivní. Dopoledne jsem šla na pohovor k brigádě, a po příchodu zpět na koleje a po obědě na mě padla únava a dohnal mě odběr z předchozího dne. Usnula jsem na 4 hodiny a po probuzení už jsem neměla na nic náladu. zbytek dne jsem strávila převážně čtením a sociálními sítěmi. Plný počet bodů padl jen z duchovna. A získala jsem asi o 500 bodů míň než jiné dny.
Ve čtvrtek jsem se probudila skoro hodinu před budíkem, velmi vyspaná a bez potřeby spát dál. Spánek jsem si zapsala i tak – snaha o těch 8 hodin vážně byla a v součtu s odpoledním šlofíkem předchozího dne by to bylo asi 11, takže se to snad počítat dá :D.
Rozhodla jsem se dát si cheat day se sladkostmi, nějak mi ten cukr v posledních dvou dnech chyběl. A tak jsem začala den palačinkami s nutellou a hned mi bylo fajn. Pak mě čekalo učení a zvážení, jestli se na ty SCIA nevykašlu. Poslední termín, který škola uznává, je už v sobotu. Nevzdala jsem to však, a tak mě čekal den plný učení a odpoledne taky čas s přáteli na boulderu a procházka. 300 bodů z duchovna a vůle získáno.
V pátek jsem zjistila, že SCIA (když se člověk nepřihlásí včas) jsou tak drahé, že se mi nevyplatí. Ale aspoň jsem se naučila něco nového a pokračovala dalším učením na přijímačky v neděli na MUNI. Horší náladu mi trochu zvedl večerní badmintonový turnaj, na kterém jsme s přítelem obsadili již tradičně první místo od konce, ale bodů do borce bylo stejně méně, než bych si přála. Plný počet padl z vůle, poctivosti a duchovna.
V sobotu jsem se většinu dne válela, četla si a učila se. Jak lépe využít svůj volný den? K večeru mě ještě čekal borcosraz, na který bohužel ale nikdo nedorazil. Zavolala jsem si ale s jedním borcem a zlepšila si náladu zákuskem.
Neděle byla o něco zajímavější než předchozích pár dní. Konečně přišel čas na plnění týdenní výzvy. Ráno jsme si s přítelem zajeli na zříceninu hradu Obřany do CHKO Moravský kras, pak jsem se ještě chvíli učila a četla si, napsala přijímačky (velmi pravděpodobně úspěšně), cestou na koleje osvobodila Audu, uvařila jsem butter chicken a večer dopisuji zápis a po protažení mě čeká zasloužený spánek. Kategorie naplno jsou vůle, poctivost, duchovno a štěstí. A podařilo se mi překonat 1400 bodů.
Jaký byl váš týden? Začínáte taky cítit výkyvy motivace?
Hodně štěstí do čtvrtého týdne!
Pipi