Minule jsem vynechal a stálo mě to 100 bodů, což mě zamrzelo, proto se chci podělit o své myšlenky.
Myslel jsem si vždycky, že se chci v životě vydat akademickou cestou, ale už na střední jsem byl roztěkaný mezi několika obory, pak jsem si vybral jeden špatný a teďka studuji ten, o kterém jsem si myslel, že je již Ten obor. Bohužel ne.
Postupně, jak se dostávám k jiným činnostem, zjišťuji, že největší radost mi dělá práce rukama, i když se rád učím. Ten požitek z ní je daleko větší a říkám si, že už na střední jsem se vydal špatnou cestou, která mi úplně nevyhovuje.
Hodně přemýšlím o “kroku zpět” na učňák, který můžu dokončit zkráceně za rok nebo za dva při kombinovaném studiu. Chci ale nejdřív dokončit první titul a alespoň něčeho dosáhnout, když už jsem za polovinou, ale čím dál víc mě odrazuje pomyšlení na to, že bych měl v plášti strávit zbytek svého života. Radši s kladivem a trámem nebo ráčnou a kolem v ruce.
Nemám nejmenší tušení, co si pro mě život nachystal.
2 reakce na „Studovat, či nestudovat“
Udělej si bakaláře z geologie a staň se brusičem kamenů. Využiješ částečně teoretické znalosti, zároveň budeš pracovat rukama a my, laboratorní krysy, to strašně oceníme 😀
Ahoj,
neznám moc lidí, co by se živilo tím, co vystudovaly…ale znám pocit, když z ničeho, vyrobíš NĚCO. Sem vyučenej kuchař-číšník, v práci vyplňuju excelový tabulky a udržuju sklad v “chodu” (často je to jako hlavolam- srovnej všechno tak, aby ses ke všemu dostal a hasiči tě nechtěli uškrtit, až příjdou na kontrolu…) ale když mám čas, sednu k nářadí a vyrobím něco z kůže (sem samouk). Teď skoro celou zimu, když sme nemohli na vodu, sem učil postupně celej oddíl vyrábět pouzdra na nože (aby nám nože do kuchyně neprořezávaly loďáky)
Když máš v práci něco co tě baví, stačí tvořivej koníček.
Parník