V 8 jsem před pavilonem A na Flóře. Je nás tu zatím jen malá skupinka asi 6 lidí. Pan správce nás pouští dovnitř, odkládáme si věci a rovnou se pouštíme do příprav jednacího sálu. Žasnu jak přesně je to naplánované a rozměrné. Aspoň na papíře 😀. Nosíme židle, vyměřujeme jednotlivé sektory, lepíme základní značky na zem, vyměřujeme jednotlivé uličky. Furt tam něco hapruje a vypadá to strašně křivě. Nakonec jsme snad přišli na to, jak to udělat a jednotlivé řady se snad už tak moc neklikatí. Mezitím už přišlo dost dalších lidi a tak práce rychle ubývá.
Po jednacím sálu se naše skupinka vrhá na přípravu ve druhém pavilonu s jídelními stoly. Pak ještě umýváme stoly jak v jídelně tak i v hlavním pavilonu (ne že by to na nich šlo vizuálně poznat jak jsou staré a okřápané). Odcházím kolem 12 a uvědomuju si, že mě mrzí že nakonec na sněmu už víc nebudu, i když jsem původně měla. Rozhodla jsem se nakonec totiž místo sněmu pro víkendový předmět ze školy na centru ekologické výchovy Sluňákov.
Na Sluňákov se vydávám na kole, které pak i prý budeme potřebovat na program. Z domu to mám cca 35 minut jízdy. Mno, měla bych, kdybych si vybrala lepší cestu a chvílemi se nebrodila po kotníky v blátě. Na Sluňákově program začíná několika krátkými seznamovačkami a pak už se vrháme do tajů environmentálního vzdělávání. Nikoho tu moc neznám, ale na pokoji jsem s Doty, o které záhy zjišťuju, že je skautka ze Slovenska. Baví mě jak jsou skauti podobně praštění 🙂