Stejně jako každý rok je i teď čas, kdy žáby (u nás ropuchy a skokani) začínají migrovat. Přesouvají se z lesních zimovišť do rybníků a mokřadů, aby nakladli vajíčka. Ke konci dubna potáhnou zase zpět.
Když jim v jejich pouti stojí v cestě silnice, neohrabané ropuchy by bez cizího přičinění přišly o život. Skokani si s auty obvykle poradí sami, jelikož jsou rychlejší.
Životy nebohým žábám zachraňují tzv. žabí podchody, které se budují společně se silnicemi nebo, v případě nedostatku financí na podchod, tuto práci zastává velká spousta dobrovolníků.
V čase žabí migrace postaví dočasné bariéry podél silnic a žáby každý den ráno a večer přenáší správným směrem.
Této aktivitě se posledních pár let věnuji vždy alespoň párkrát v žabí sezóně. Podle časových možností.
Letos úplně poprvé jsme s několika dalšími rovery budovali část barikád v oblasti moravského krasu. Tak jsem si mohla zapsat bodíky i za jiné dobrovolničení něž jen můj typický ‘skaut’.
Je to zvláštní, přenášet v kyblíku klidně i desítky těch malých tvorečků, celé šťastné je potom vypustit u vody a trošku tím napravovat lidské řádění v přírodě. Snad budu mít letos víc času.
Tímto i nadhazuji aktivitu, která se dá dělat s oddílem nebo i jen tak pro dobrý pocit. Pokud tedy někudy jezdíte a podél silnic jsou podivné igelity, už víte o co se jedná a když kontaktujete místní správu chko nebo jiné ochranáře přírody, určitě využijí další pomocníky.
Hodně štěstí ve výzvě i v životě!
