Byl pozdní večer, ale teda nebyl to první máj. Byl to první březen, poslední možný den pro přihlašování na Skautského borce. Narazila jsem na tuto výzvu asi 1 hodinu před koncem přihlašování. Takže už nebylo moc času se rozmýšlet, byl to osud…
Teď mám za sebou první týden výzvy a jsem moc ráda, že jsem se do ní zapojila. Nejvíce mě zaujalo otužování, které mě myšlenkami vrací na tábor 🙂 naopak mojí maminku potěšil můj zájem o domácí práce (možná vám pošle děkovný dopis)
Moc děkuju organizátorům za tuhle výzvu, jste boží ❤ a ostatním borcům držím palce s plněním.
Káťa
PS: díky vám konečně spím 8 hodin (teda občas…)