Nedávno jsem opět začal sem tam někomu psát a posílat dopis, kupodivu mě to baví a je úžasný pozorovat ten rozdíl, když píšu dopis a musím si rozmyslet co napsat, než když píšu jen třeba na messengeru a moc nepřemýšlím nebo nevybírám si co všechno a jak napíšu a prostě píšu.
Obrázek
Obrázek najdete na tomhle odkaze: https://ibb.co/NLmrXkk. Musím strašně moc poděkovat Švihulce za tuhle radu.
Rozdíl mezi pagodou, hranicí a vatrou
Pro ty kdo neznají rozdíl: Je to jednoduché. Pagoda se směrem nahoru zužuje, takže je to něco na způsob “pyramidy”. Hranice má nahoře i dole stejnou šířku a jako vatra se označují všechny druhy táborového ohně.
Úvahy o slavnostním ohni
Za mě osobně je to jeden z nejkrásnějších zážitků spojených se skautským táborem. Další den se jede domů, a je to takové krásné rozloučení. Jeho přípravě se věnuje skoro celý den, podílejí se na něm všichni…
Po zahájení ve formě písně Červená se line záře a samotného zapalování, které se neobejde bez proslovů a oddílových rituálů, ale bez kterého by to nebylo ono, přichází fáze zpívání, her, povídání a zase zpívání. Čas od času se také někdo odplíží slibovat, nebo družina přeskakuje o něco menší oheň, který byl zapálen vedle. Protože, přiznejme si to, přes ten velký by nepřeskočil nikdo, a i kdyby náhodou, skončil by s těžkými popáleninami. U nás se třeba každoročně hraje hra “scénky”. (Tzn. Po každý tým si vylosuje pohádku a žánr, ve kterém jí má zahrát. Viděli jsme tak např. Na vlásku jako operu, Shreka jako balet, ledové království jako horor, nebo třeba Růženku jako komedii.) Zkrátka a dobře, slavnostní ukončovací ohně mají atmosféru, která se napodobuje jen těžko.
Já osobně to přičítám zvlášť jejich velikosti. Horko z nich (alespoň v našem případě) sálá na tři metry, a do výšky se s nimi může srovnávat jen málokterý jiný oheň. Teď mě napadá snad jen pagoda z metání metel – místní tradice, při které se přes řeku házejí hořící proutěná košťata – ale na té akci jsem nebyla asi pět let, takže se můžu plést. Žel bohu je náš slavnostní oheň každým rokem menší. Roverů, kteří by ho stavěli máme po málu.
Všimli jste si že o táborovém ohni se zpívá i ve večerce? “Hasne již z vatry zář…” Když jsem to slyšela poprvé myslela jsem, že je tam: “Hasne již svatý zář…”
Tak to by bylo vše. Neztrácejte odvahu! Zbývají dva týdny do konce borce!