Skřítek, 29.4.2019

Pondělí 29.4.2019 – žádný zvláštní den. Teda pro většinu lidí. Pro mě je to ale druhý den svaťáku – doby, kdy bych se měla intenzivně připravovat na maturitu…

S tou intenzivní přípravou to zatím moc nehrotím, ale tenhle den jsem si řekla, že si se spolužačkou budeme povídat v němčině a projedeme spolu témata na němčinu. A hnedka z toho bylo pár bodů za učení Po dvou hodinách šprechtění jsme šli vyvenčit Huga (její milí pes) a pak jsme se šli učit do moc příjemného prostředí Národní technické knihovny, kterou má spolužačka téměř před domem. Tam se k nám přidal další kamarád, a tak se naše intelektuální společnost ještě o trochu rozrostla. Aby se nám dobře učilo, koupili jsme si ve zdejší kavárně kafe a protože jsem samozřejmě chtěla dostat body za “Den bez jednorázových obalů”, koupila jsem si ho do vratného kelímku. Nutno přiznat, že jsme se tam celou dobu jenom neučili, ale také si povídali. No co, já si přičetla body za “Povídání”…

To nejdůležitější ten den nás ale teprve čekalo. Byli jsme dohodnutí, že společně půjdeme na demonstraci proti výměně ministra spravedlnosti za paní Benešovou. Vzhledem k počasí se nám opravdu nechtělo, ale občanská zodpovědnost, kterou bychom si jako skauti měli velice dobře uvědomovat nás donutila „nesedět doma“. A byli jsme rádi, že jsme nakonec nebyli líní. Na konci demonstrace, při zpěvu státní hymny jsme zdvyženými prsty zdravili skautským pozdravem. Spolu se zvoněním klíčů to byl jeden z nejsilnějších okamžiků celé demonstrace. Domů jsme sice odjížděli pozdě, ale s pocitem, že jsme alespoň trochu bojovali za naší budoucnost, která byla, je a vždycky bude jen v našich rukách.

Napsat komentář