Sarďa- 23. 4. 2019

Ahoj, jako svůj Den borce jsem si vybrala vcelku obyčejný den, který ale lehce vybočoval z mého běžného týdenního harmonogramu. Jako každý den mi v 6: 40 zvoní budík a já neobvykle rychle vstávám. Následuje pořádná snídaně a hygiena, teď už se jen obléct, nachystat věci a jedu do školy (ještě pořád autobusem, protože na kolo mi zatím počasí nepřeje). Protrpím si svých šest hodin ve škole, něco pojím a už zbývá akorát tělocvik. Po rozběhání následuje rozcvička a pak zhruba půl hoďka hraní florbalu- myslím, že se jedná o ukázkové sportování. Nasedám do autobusu a frčím do Brna, čímž z dnešního plánu vyřazuju schůzku. Doprava je jedno velké zlo a počasí taky není žádná paráda a tak si náladu spravuju čtením. Četla bych si i déle než půl hodiny, ale vystupuju a vrhám se do víru velkoměsta. Šalina, autobus č. 1 a 2, trolejbus a konečně se pomalu ocitám na místě. Setkávám se se svou skvělou kamarádkou Terezkou a celé natěšené míříme na horolezeckou stěnu. Po krátkém vysvětlení a zasvěcení do tajů lezení to poprvé zkoušíme. Nejdřív na barvy úchytů nehledíme, ale když už nám to začíná jít, zkoušíme různě náročné cesty. No jo, možná se mi to lezení po skalách v našem skalním městečku vyplatilo. Začíná mě to hodně bavit a přemýšlím, jestli bych se tomu nechtěla v budoucnosti více věnovat. Po hodině a půl si balíme věci a vydáváme se na cestu domů. Dneškem si vynahrazujeme tu dlouhatánskou dobu, co jsme se neviděli, takže povídání bylo určitě víc než 20 minut. Vaření jsem dnes odbyla a povečeřely jsme chutnou bagetu. Po cestě domů probíráme další důležité věci. Nuceně se rozloučíme se slibem brzkého shledání a každá už jdeme domů. Zprávy jsem dnes nestihla, ale večerní protažení u televize jsem ještě zvládla. Teď už jen necelá minutka otužování, vyřízení zpráv a mailů a pak rovnou do postele.

Byl to den náročný, ale krásný a přeju i vám, abyste krásný den měli taky

Sarďa

Napsat komentář