Juno – 27.4.2018

Pátek nadešel. Probouzím se do krásného, chladného rána a v 6.45 již popobíhám směrem do vedlejší vesnice na autobus. Řidič mi dělá radost předáním svetříku, který jsem v autobuse před týdnem zapomněla, a následuje procházka po městě do škole. Proč taky nejít pěšky? K čemu by mi ty nohy jinak byly? V škole mě potěší volejbal v tělocviku, kde máme skvělý tým, tak si fajnově zahrajeme, a taky splnění mé osobní minivýzvy, tj. říct něco v konverzaci z angličtiny. Po škole skočím na dvě hodinky do ZUŠky, a dále mě čeká akce, na kterou se celý den těším: tkz. Trolomouc (setkání mladých křesťanů ze setkávání Travná ). A tak přichází řada „Ahoj!“ a „Jak se máš?“, objímání a pokecávka. Dáváme si skvělou večeři, nějakou tu hru a máme se prázdninově. Cestou domů mě čeká ještě jeden dáreček, a to zajímavý a nádherný západ Slunce.

Jelikož jsem dnes neměla k dispozici foťák, nemám fotky, ale rozhodla jsem, že vám aspoň popíšu, co bych vyfotila.

1.fotka

Představ si zahradu se zelenou trávou a kvetoucími jahodami. Nebe je modré, sem tam nějaký ten mráček. Mezi dvěma stromy, z toho jeden se trochu vikle, je napnuta slackline a na ní sedí asi deset povídavých lidiček, pěkně namačkaných na sebe, jak se pod nimi slackline prohnula.

 

2. fotka

Stojíš na kopci a před tebou se rozevírá krajina s městem. Skoro se zdá, že ten tvůj kopeček je jediný v širokém okolí. Na obloze to vypadá, jakoby se všechna vysoká oblaka srotila do jediného místa za městem a jsou ozářeny zapadajícím Sluncem. Celý výjev hraje barvami – tyrkysová, červená a tmavě modrá.

Mějte se krásně, obzvlášť poslední den skautského borce.

Napsat komentář