Kačka J.- 19.4.2018

Normal
0

21

false
false
false

CS
X-NONE
X-NONE

/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:”Normální tabulka”;
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:””;
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:8.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:”Calibri”,sans-serif;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:”Times New Roman”;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-fareast-language:EN-US;}

Druhý měsíc se nám pomalu chýlí ke konci, a tak vám jdu popsat svůj den a podstrčit pár myšlenek. Tento týden moje výkony klesají, a tak jsem se rozhodla udělat si jeden den extra nabitý a získat nějaké ty body. Na začátku borce, jsem si říkala, jak to bude skvělé, že se překonám a začnu dělat všechny ty věci co odkládám na neurčito (jak se ostatně píše na úvodní stránce). Ale měsíc je fuč a já vím, že nejsem žádný borec, spíš pěkný lenoch J. Protahovat jsem se zvládla jen týden v kuse, body za mlsání už jsem taky neviděla ani nepamatuju a kolonka s mým oblíbeným plaváním je také skoro prázdná. Ale abych se jen nehanila, dennodenně se utužuji a mučení se postupem času stalo příjemným a taky se víc věnuji tvořivým činnostem a hraní na kytaru. Holt superžena ze mě nikdy nebude, tak teď už e pohodlně usaďte a počtěte si o krásném čtvrtku.

Vstávám o půl šesté-nedobrovolně. Líné části mého já se vysloveně příčí dělat tak neefektivní věci jako je ježdění do školy jen kvůli jedné (a ještě k tomu ranní) přednášce. Posnídám a letím na autobus, ve kterém si čtu. Při příjezdu do Olomouce už jsem vcelku čilá navíc je moc krásně, a tak se rozhodnu jít do školy pěšky a ještě k tomu oklikou. Ze školy mířím se spolužačkami do muzea. Láká mě vidina výstavy o optice, houbách a přírodě Olomouckého kraje (kterou jsem sice viděla už asi 5x, ale zvířat není nikdy dost). Musím říct, že bych měla muzeum navštěvovat častěji. Zkoušíme si laserové bludiště a blbnem s pery kreslícími světlem. Nakonec prolezeme muzeum odshora až málem po půdu a já mám co dělat, abych stihla vlak domů. V něm se potkám s další kamarádkou, a tak nám cesta příjemně uteče.

Zchvácená ze sebe doma shodím hodobóžové oblečení a vařím si kafe. Původní záměr byl natáhnout se na chvilku s knížkou, kávou a nanukem na terase, ale je mi tam horko, a tak se radši přesouvám dovnitř do chládku. Zatím jsem doma sama, a tak beru do ruky kytaru a půl hodinky si krákorám. Mé umění je tak špatné, že kytara v jednu chvíli vyloudí zvuk našeho domovního zvonku a já zmateně běžím otevřít a postávám na prahu, kde nikdo není.

Pak se vrhám do šití rolovacího pouzdra na pastelky. Původní záměr byl nechat světlušky ať si ušijí podobné, ale asi by jim to trvalo do Vánoc. I já nad ním trávím dlouhé hodiny-a to mi to vcelku jde. Nakonec zasedám k dodělávání programu na zítřejší schůzku, myšlenka by byla, teď ji jen realizovat.

 Můj žaludek ke mně vysílá vcelku jasný požadavek-jdu večeřet a pak poklidit kuchyň, ve které snad došlo k výbuchu (…a ve zbytku domu taky). Po úklidu zasedám na chvíli ke knížce a pak už je čas vyrazit do divadla. Máme s maminkou lístky na tragikomické představení Královny v Moravském divadle. Inscenace je opravdu skvělá, máte-li možnost, neváhejte a běžte. Po příjezdu domů už vcelku unavená padám do postele.      

2 komentáře: „Kačka J.- 19.4.2018

Napsat komentář