Chilli – 14.4.2018

Tak jsem se konečně dokopala k napsání mé storky ze dne borce. Vybrala jsem si den, kdy jsem byla šťastná a byla jsem zas doma se svým čtyřnohým přítelem Kirem. Přikládám jednu z těch „normálních“ fotek, kde nevypadá jak šílený střeštěný pako.

 


Můj sobotní den začal už odbytím půlnoci, kdy jsem se vrátila z noční procházky, kterou jsem absolvovala s ním. Poté následovalo vaření a pečení z čerstvě namleté mouky. Zastavil se za mnou kamarád na pokec, protože tady na Moravě se snad nikdy nespí. Chvilku jsem si zacvičila, hodila sprchu a šla spát. Ráno jsem začala tím nejhorším – učením. Jak už je člověk těsně před státnicemi a odevzdáním bakalářky, tak je to opravdu těžké se k tomu dokopat. Učení jsem samozřejmě pak vyměnila za procházku s dalším kamarádem, ale bez Kira by to přeci nebylo ono! Tak jsme vyrazili na delší procházku, kde jsme dostatečně zablbli. A když to vypadalo, že bude ticho, tak Kiro se postaral o zábavu, buď zdrhnul za dětičkami z blízkého tábora, nebo chytl stopu a vyrazil do lesa či nosil míček, klacky či se vrhal hlava nehlava do potoka.

 

Vyrazili jsme se podívat k trampské osadě Toulavý Grizzly, která i po vichřici naštěstí zůstala celá. Až na ty popadané stromy všude kolem. 


Vzali jsme to přes nedalekou „skálu“, kde byl nádherný výhled do údolí,

  

 

Poté jak jsme došli, tak jsem podělala něco málo doma a jelikož Kiro nebyl zcela unaven, tak jsme si šli zaběhat. Ikdyž s tím mým divochem to není tak snadné.

 

Ale to samozřejmě nebylo všechno, vzpomněla jsem si na šifry, které jsem i přes veškerou snahu zapomněla zadat, ale hořká z toho nebudu. Večer přišel totiž kamarád a řešili jsme skauty a pak jsme začali tvořit náramky z paracordu, kterými jsem i tento den zakončila. Při čemž jsme se luxusně pobavili a já všechno kolem vypustila. Díky našemu čtyřnohému pomocníkovi nám to šlo rychle od ruky.

Napsat komentář