Jojo – 2.4.2018

Rozhodla jsem se popsat dnešek – Velikonoční pondělí – z jednoho prostého důvodu: pročítala jsem si dny ostatních Borců, když jsem narazila na příspěvek jednoho kamaráda (zdravím, pane K. :D), který mě pobavil. Napsala jsem mu o něm a ten se mě na oplátku zeptal, kde je ten můj. A mně problesklo hlavou, proč bych můj den vlastně nemohla popsat. 

Pohodlně se usaďte, začínáme! Ráno jsem se probudila… ehm, přesněji řečeno mě probudil taťka kolem 7:45, když vtrhl do mého pokoje s pomlázkou a začal odříkávat koledu „Hody, hody doprovody… “ šlehajíc mě přes moje pozadí. Poté co dořekl poslední slova této říkanky, myslela jsem, že budu moct ještě zabrat a vyspat se „do růžova“, ale on začal další: „Kázal Karel i Karlička…“ a po tom přišla jestě jedna, „ Za pecí v koutku…“.To jsem si byla stoprocentně jistá, že už oka nezamhouřím. Zavázala jsem mu stužku na pomlázku lodním uzlem (to je taková moje specialita) a dala jsem mu jedno z vajíček, se kterými jsem se včera malovala do večera (a pár jsem dodělávala ještě dnes). Jako každý den jsem si zacvičila, zkontrolovala zprávy a šla se do sprchy otužit. Už jsem si na ledovou vodu celkem zvykla, takže to nebylo tak hrozné. Pak jsem se šla nasnídat a připravit se na další koledníky.U každého to probíhalo stejně: koleda, au, pentlička a vajíčko. Myslím, že si asi v průběhu několika dalších dnů pořádně nesednu, ale hlavně, že budu zdravá. 

Asi kolem 11. hodiny jsme s rodinou a s naším vlkem vyrazili na Macochu, kde jsme se pěkně prošli. Počasí nám přálo, ale musím říct, že tam bylo hodně lidí.

Po procházce jsme to přes Křtiny vzali domů. Ve Křtinách jsme se stavili v kostele a pak jsme tedy vyrazili směr domov.

Po cestě na Macochu i zpátky domů jsem se učila do dějepisu. Nebo jsem se o to minimálně snažila…

Když jsme přijeli domů, naobědvala jsem se a pustila jsem si první Avengers, u kterých jsem usnula. Po tom, co jsem se dnes podruhé probudila, jsem se rozhodla, že si vyjedu na kole. A dobře jsem udělala. Počasí bylo snad ještě hezčí než dopoledne a já jsem si jízdu opravdu užívala. Po několika ujetých kilometrech jsem si (ač nerada, ale přece jenom) řekla, že dneska už stačilo a otočila jsem kolo domů.

Potom jsem si dala večeři a dodívala jsem se na Avengery. Taky jsem začala plnit týdenní výzvu. Sice jsem sebou házela jako ryba na suchu, ale jsem se svým výkonem celkem spokojená. Pak jsem vzala do rukou kytaru a začala jsem hrát několik písniček. Jelikož si plním odborku Muzikanta, zapracovala jsem taky na vlastní hudbě k textu. 

Večer jsem si zahrála s rodiči Canastu, kterou jsem se naučila před pár dny. Musím říct, že mě fakt baví. 

Pak už jsem se jenom nachystala do školy, připravila se ke spaní a začetla se do knížky.

A to by bylo asi všechno z dnešního mého Dne borce/borky/borkyně/říkejte si tomu jak chcete

Díky za přečtení, mějte se fanfárově!

Jojo

Napsat komentář