Honza – 17.4.2017

Velikonoční borec

Za pár dní mám odevzdávat první verzi diplomky, což to byl asi jeden z důvodů, proč jsem se vzbudil ráno v půl 6. Nemohl jsem znovu usnout, a tak jsem vzal počítač a šel dělat. V 7 jsem vstal, dal si pravidelnou studenou sprchu, dal pár planků, kliků a shybů, vyšlehal mamku, porušil den bez sladkého (protože dneska to fakt nemá cenu) tím že jsem si dal k snídani čokoládu a šel pokračovat na diplomce. V půl desátý, když konečně přestalo pršet, jsem vzal kočárek se synovcem i jeho mini pomlázkou, kterou jsem mu včera upletl a vyrazil s tátou za tetou (povinnosti se musí plnit), kde jsem ochutnal skvělou borůvkovou buchtu a pokračoval dál za druhou tetou, kam už se mnou táta nešel, aby mezi ním a jeho bratrem nevypukla jejich tradiční hádka o tom kdo co komu vzal či dal. Druhá teta se mnou 2 roky nemluvila (minule jsme byli na horách), tak se dlouze vyptávala a odešel jsem až v 11. Doma jsem usedl k diplomce, v jednu jsem se najedl a v půl druhý udělal dobrý skutek můj otec tím, že mě odvezl na vlak, který jsem už ale opravdu nestíhal – na kole. A zrovna když jsme se u vlaku loučili, začlo pršet, achjo… Vlakem (ve kterém jsem samozřejmě psal diplomku) jsem jel za přítelkyní, skauty a spolužákem ze střední – musel jsem se dnes se všemi vidět (škoda že objímání nebylo už dneska…) Společně s přítelkyní jsme pak pokračovali do bytu, kde jsme u večeře konečně dokoukali Záskok, následovala diplomka a od půl jedenácté velice mrtvý spánek.

Bohužel jsem zapomněl fotit, tak vám tu ukážu aspoň fotku z předminulého roku. Pomlázku jsem teď upletl vlastně stejnou, akorát měla z časových důvodů asi poloviční velikost a neměla košík

Napsat komentář