Áňa – 6.4.2017

Po měsíci plnění všemožných úkolů se mnohé z nich stávají mou denní rutinou a přestávají mi býti na obtíž. Sladké nejím už delší čas, ale takový den bez FB nebo pár sprostých slov jsem si neuměla v žádném případě představit. Nyní jsem bez chatování s přáteli celý týden a mluvit vulgárně mě též neuslyšíte (nojo, občas také, ale jen ve slabých chvilkách 😊). Na co jsem si ovšem stále nezvykla je otužování, ledová sprcha je pro mě stále „peklo na zemi“  – má rodina si již však na pravidelný křik z koupelny zvykla. Každé ráno se pochopitelně protahuji a přidávám jeden Plank. Běhání po schodech nahoru a dolů u nás ve škole mě také ještě neomrzelo, už si na něj dokonce přivykla většina mých spolužáků a učitelů a přestali se divit. Domácí práce dělám podle mého času a potřeb rodičů, dnes jsem se zrovna vrhla na mytí nádobí a sklízení ze stolu. Na obědy ve školní jídelně nechodím, tudíž mi nezbývá nic jiného, než si vařit, ať už probíhá tato soutěž nebo ne. Stejné je to s učením – dnes vyšlo na dvě hodiny. Na knížky už mi bohužel tolik času nezbývá, dnes jsem si však chvilku našla a po měsíci se dostala na stranu 510 – její poslední. Navečer se ještě půjdu proběhnout, miluji tmu místy narušenou pouličním osvětlením!

Napsat komentář