Barbora – 29.3.2017

Dnešní den stále patří mezi ty šílené dny po přesunu času, takže vyhrabat se z postele mě stálo víc úsilí než obyčejně. Nakonec se mi to s usilovnou výpomocí budíku podařilo a ještě trošku v polospánku jsem se nasnídala. Následovala sprcha. Nevím, jestli to mám dávat za vinu časovému posunu, ale na studenou jsem si netroufla. Celé dopoledne mi zabrala škola se spoustou učení a mimo jiné i hromadou schodů, které někdy všichni během přesunů ze třídy do třídy vyběhneme během dne i čtyřikrát. Odpoledne mě po lehkém pokusu potrápit své tělo pár kliky bylo zapotřebí ve skautu na oddílové radě, ze které jsem se vrátila tak akorát abych se stihla převlíct a odjet na volejbal. Přiznávám, je tam ještě hodně co zlepšovat, ale snažila jsem se. Nakonec jsem kolem desáté večer vděčně padla únavou do postele a zjistila jsem, že nemůžu usnout. Vzala jsem si proto na pomoc mobil s hudbou, která se bohužel v této formě nezapočítává do bodování… Chtěla jsem toho stihnout ještě mnohem víc, ale vytáhnout housle už jsem si netroufla kvůli sestře ve vedlejším pokoji, tak to snad vyjde zítra.

Napsat komentář